Pocta Otakaru Kubínovi - malíři z Boskovic a Simiane

Otakar Kubín se narodil v roce 1893 v Boskovicích, už v roce 1912 se přestěhoval do Francie,kde prožil část svého tvůrčího života a kde také v roce 1969 v Marseille zemřel. Byl členem skupiny Osma . Pavel Vácha svůj soubor portrétů nazval "Pocta Otakaru Kubínovi, malíři z Boskovic a Simiane". Karel Oujezdský se ho zeptal, kdy se s malířem Otakarem Kubínem, který si později upravil své jméno do francouzské podoby "Coubine", setkal, a co pro něj toto setkání znamenalo.

Otakar Kubín |foto: knihovna.blansko.cz

Moje setkání s O. Kubínem Moje první setkání s O. Kubínem nebylo zalité sluncem ani nekvetly stromy v nádherných barvách, tak jak to známe z jeho obrazů. Tenkrát v zimě roku 1961 bylo v Praze nevlídně, špinavý sníh tál na ulicích a v malém dvoupokojovém bytě na pražské periferii seděl u stojanu s rozmalovaným obrazem malíř O. Kubín. Výhled z okna pokoje, který byl současně jeho atelierem, byl do velice blízké oprýskané zdi, světlo bylo šedivé a malíř seděl u stojanu a maloval vlídnými měkkými barvami malou krajinu. Vzpomínku na Simiane. Krajinu, kterou viděl svým vnitřním zrakem, krajinu, která v jeho životě znamenala mnoho, která zásadním způsobem ovlivnila jeho život i uměleckou cestu. Po Kubínově návratu do Simiane jsme si psali – a v roce 1966 mi poslal milé, ale současně důrazné pozvání. Psal v něm, že student umělecké školy by měl poznat Francii a že by měl mít i možnost navštívit i starého českého malíře, který se stal malířem francouzským, a který jej zve. A veden vlastní zkušeností z Čech poslal pozvání hned na tři adresy- jedno jsem dostal já a měl z něj radost- a nevěřil jsem, že by se mohlo uskutečnit. Další putovalo do Akademie a třetí na ministerstvo školství. V době krátkého „tání“, které předcházelo Pražskému jaru 1968, se stal nečekaný zázrak – a na podzim 1966 jsem mohl odjet do Simiane. Tehdy vznikly první fotografie vystaveného souboru. Následovaly další dvě cesty za Kubínem – ale následovala další změna v Československu. Po sovětské okupaci se opět připravovala železná opona. Moje poslední cesta za Coubinem do Simiane byla na podzim 1969. Pár dní po posledních fotografiích se na další léta železná opona zavřela. V říjnu 1969 odešel z tohoto světa i O. Coubine. Tato výstava by měla připomenout významnou osobnost evropského malířství. Malíře, který na svých obrazech zachytil krásu krajiny Haute Provence. Malíře z Boskovic, díky kterému umělecký svět zná Simiane la Rotonde.

Pavel Vácha, 2009

/Zdroj:www.boskovicko.cz/