Svět smutku, osamění a zraniteného dětství v obrazech, kresbách, filmech a plastikách malíře Josefa Bolfa
Galerie hlavního města Prahy zahájila včera v podvečer ve druhém patře Staroměstské radnice výstavu obrazů, kreseb a projekcí osmatřicetiletého malíře Josefa Bolfa. /audio uvnitř/
Autor studoval v devadesátých letech na Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů Jiřího Načeradského a Vladimíra Skrepla. Byl členem skupiny Bezhlavý jezdec a v roce 2005 se stal finalistou Ceny Jindřicha Chalupeckého. Jak píše v úvodním textu kurátorka výstavy Edith Jeřábková: "Josef Bolf se svými obsahy vytrvale pohybuje ve světě smutku a přepjatých emocí, poruch individuálních i společenských vztahů, nedokonané dospělosti, nepřijaté zodpovědnosti za věci budoucí." V rozhovoru, který včera ve Staroměstské radnici natočil Karel Oujezdský Edith Jeřábková o Bolfově tvorbě dále říká.
Nejposlouchanější
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Friedrich Dürrenmatt: Listopadový podvečer. O setkání slavného spisovatele a vnímavého čtenáře
-
Miguel de Cervantes y Saavedra: Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha. Střet ideálu s realitou
-
Za úplňku a Vrátka z bambusu. Povídky japonských klasiků
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?