Otakar Slavík / Návraty
Výstavní síň Topičův salon na Národní třídě v Praze hostí ode dneška barevně zářivé obrazy jednoho z největších českých koloristů a figuralistů současnosti - ve Vídni žijícího malíře Otakara Slavíka (77). Slavík patří ke generaci, která výrazně poznamenala podobu českého umění šedesátých let. Začínal na keramické škole v Bechyni odkud přestoupil na sochařskou školu v Hořicích. Potí studoval na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy u Karla Lidického a hlavně malbu u Martina Salcmana. Od počátku se stala jeho primárním obrazovým znakem figura reflektující prostřednictvím výrazné a proměňující se barevnosti nejisté polohy lidské existence. Po podpisu Charty 77 a onemocnění srdce odešel Otakar Slavík v roce 1980 do emigrace Vídně, kde je dnes vnímán jako umělec širšího středoevropského kontextu. V Topičově salonu se můžeme pod názvem Návraty - setkat se souborem nových, dosud nikde nevystavovaných umělcových obrazů namalovaných převážně v uplynulém roce. Výstavu doprovází obsáhlá Slavíkova monografie vydaná nakladatelstvím Gallery. Karel Oujezdský se Otakara Slavíka včera zeptal, zda se svými novými obrazy, jak napovídá název výstavy, někam či k něčemu navrací.
Nejposlouchanější
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Ladislav Grosman: Obchod na korze. Plesl a Procházková v příběhu o dobrých úmyslech ve službách zla
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Zdeněk Svěrák: Posel hydrometeorologického ústavu. Komedie o jednom mystifikátorovi v důchodu