Ladislav Zívr 1909 - 1980
Ladislav Zívr patří k nejpozoruhodnějším českým sochařům 20. století. Narodil se 23. května 1909 v Nové Pace, vyučil se hrnčířem u svého otce, ve dvacátých letech studoval na Státní odborné škole keramické v Bechyni a v letech 1928 až 1931 na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Sině na něj zapůsobilo dílo Otto Guttfreunda, před polovinou třicátých let se zařadil do nejmladší generace surrealistů a v letech 1942 až 1948 byl členem legendární Skupiny 42. S jeho celoživotním dílem nás seznamuje retrospektivní výstava LADISLAV ZÍVR / 1909 - 1980 otevřená už jen do 19. srpna v Letohrádku královny Anny v Královské zahradě Pražského hradu. Výstavu pořádá Správa Pražského hradu ve spolupráci se Sbírkou moderního a současného umění Národní galerie v Praze. Autorem architektonického řešení výstavy je sochař Stanislav Kolíbal. Karel Oujezdský se ho zeptal jak expozici řešil a jaký má k Ladislavu Zívrovi a jeho sochařskému dílu vztah.
Nejposlouchanější
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Povídky Anny Bolavé, Stanislava Berana, Jana Štiftera a dalších autorů z jihu Čech
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Friedrich Dürrenmatt: Listopadový podvečer. O setkání slavného spisovatele a vnímavého čtenáře