Osobní zpověď, tanec a zpěv, destrukce i láska. Cecile Da Costa křehce bojující v andělském woodoo

Příběh afgánské ženy v knize Atiqi Rahimi Kámen, která se po letech mlčení rozhodne vyprávět svému muži ležícímu v kómatu, byl prvotní inspirací představení Vypravěč. Také jeho protagonistka, Cecile Da Costa, se otevírá, prozkoumává meziprostor ticha pomocí pohybu a zvuku. V jejím zpěvu, tanci a hlase lze zaslechnout nevyslovenou modlitbu za nenarozené, jež jsou součástí jejího osudu.

„Pro mne je sólové představení určitý dar,“ popisuje důvody svého výběru tématu i jeho protagonistky režisér Petr Boháč. Pečlivě vybrané osobité a osobní představení je pro něj příležitostí objevit možná i nový divadelní jazyk: „i díky tomu, že Cecil krásně zpívá a díky tomu, co, a především, jak to vypráví, tak právě název ´divadlo emocí´ se zde hodí dvojnásob“.