Nastal čas a vyšel Kronos, ryze soukromý, neliterární dodatek Deníku Witolda Gombrowicze

1. březen 2016

Když začal na přelomu let 1952 a 1953 polský spisovatel, autor povídek, románů, divadelních her, kritik a statí, Witold Gombrowicz, sepisovat svůj Deník, souběžně s ním vznikal Kronos, jakýsi soukromý, intimní, neliterární poznámkový aparát. I když lze předpokládat, že tato část záznamů nebyla určená k zveřejnění, přesto se po téměř půl století od smrti Witolda Gombrowicze rozhodla jeho manžela Rita dílo vydat. V překladu Petra Vidláka a péči nakladatelství Torst se s ním nyní mohou seznámit i čeští čtenáři.

„Jako člověk zodpovědný za jeho tvorbu jsem nemohla dovolit publikaci Kronosu, dokud Deník nezískal místo, které mu patří – alespoň v nejdůležitějších jazycích. Můžeme číst Deník bez Kronosu, ale naopak to nejde.“ Těmito slovy objasnila Rita Gombrowiczová svůj úmysl. Ovšem, jak potvrzuje překladatel Petr Vidlák, vysvětlení to není úplně jasné a především v polském tisku se prý dosud spekuluje o tom, zda se jednalo ryze o zištný účel, anebo přece jen převládl zájem manželovo dílo doplnit a uzavřít.

03579210.jpeg

Kronos je poznámkový aparát k Deníku„Je to takový deník, z něhož pak čerpal pro tvorbu vlastního literárního díla,“ popisuje text překladatel. „Kronos nemůžeme chápat jako literární útvar ani ze stránky umělecké ani faktografické, protože je tam celá řada omylů, nedokončeného líčení nějakých událostí, spíše náznaků, je to spíš taková zajímavost.“ Jako „kalendárium“ označuje Kronos v Doslovu profesor Jerzy Jerzębski z Jagellonské univerzity v Krakově, který se dlouhodobě zabývá tvorbou a osobností Witolda Gomrowizce. „Ten odvedl největší práci na přípravě tohoto vydání,“ potvrzuje Petr Vidlák, „to on dohledal všechna možná tajná nebo tajemná místa, která se tam vyskytovala.“

Spustit audio