Porodní bába: finský magický realismus v příběhu lásky a války

Osiřelá nemanželská dcera šamanky a komunisty se stane porodní asistentkou. Průběh porodu zná dokonale, odhadne komplikace, dokáže ulevit od bolesti. Jenže čas v kalendáři ukazuje pozdní léto roku 1944, dobu, v níž pojem „radostná událost“ má až poněkud groteskní nádech. Prostor, do něhož autorka děj románu zasadila je „zatížený“, neboť v hraničním území se spojenec snadno mohl stát nepřítelem a důsledky předchozího chování, vlastních slabostí a zrad se nejsnáze v takových případech „smývá“ krví nevinných, žen a dětí.

Zvláštností knihy je osobitý jazyk autorky, drsný, jak bychom samozřejmě u literatury této provenience předpokládali, ale zároveň nesmírně poetický. Hrdinka pracuje jako porodní asistentka, ale když se poté, co se zamiluje do příslušníka nacistické armády, dobrovolně přihlásí na práci do zajateckého tábora, její úloha se z „anděla života“ promění v přesný opak. Zajatkyněmi jsou totiž ženy trestané i tím, že jsou k dispozici svým věznitelům. A následky likviduje právě Šikmooká. Proto je způsob vyjádření Katji Kettu tak jímavý – mluví totiž o věcech výsostně intimních, které bezcitná doba ponižuje a degraduje. Paradox, ba nemožnost něčeho takového ve formulaci autorky jakoby působí mnohonásobně silněji.