Změť skvrn, která zapůsobí jako barevná hudba tvarů

Obrazy malířky a grafičky Jany Budíkové možná vypadají na první pohled abstraktně - jako barevná změť skvrn nebo také jako barevná hudba tvarů. Jejich základ je ale vždy reálný. Vycházejí z nikdy nekončícího dění v přírodě, stejně jako z vrstvení a překrývání vlastních pocitů.

Generace „skryté tvorby“Jana Budíková patří ke generaci, která po ukončení vysokoškolského studia pocítila dusivou myšlenkovou intoleranci ukotvenou v oficiální, takzvaně kulturní politice sedmdesátých let minulého století. Patřila mezi ty, kteří nátlakům a zákazům čelili soustavnou činností většinou mimo veřejnou arénu, v tichosti vlastního ateliéru a v neformálních setkáních spřízněných přátel.

Jana Budíková, Budkov |foto: www.zamek-nebilovy.cz

Dynamické vrstvyRichard Drury interpretoval dílo Jany Budíkové při jedné z vernisáží slovy: „Ve svých obrazech pozvolna vrství dynamické barevné znaky, až vzniká živá, pestrá orchestrace barev a gest. Z nekonečné souhry jednotlivých doteků, z nichž je především cítit vědomí o hodnotě tvořivé lidské ruky, se zhmotňuje pečlivě koordinovaná stavba obrazové představy. Tato stavba se objevuje před našima očima trochu jako zjevení, vynořující se a znovu se vytrácející v uhrančivé síti rozechvělých čar a plošek.“