Legendární básník a pokus korejského spisovatele o nalezení pravdy

17. červen 2014

„Bez poezie nelze žít, život s ní však může být zničující." Tak zní motto knihy spisovatele I Munjola (nar. 1948), zřejmě nejznámějšího korejského romanopisce. Dílo je hledáním skutečného života legendárního potulného básníka Kim Sakkata, pocházejícího z rodiny, která byla kvůli vzpouře jednoho z předků vůči panovníkovi zavržena. Pro autora, jehož otec během korejské války opustil rodinu a odešel do Severní Koreje, jde o další literární pokus o vyrovnání se s realitou rozdělené země.

Hledání básníkaKniha korejského spisovatele je úchvatná především proto, že je převážně věnovaná poezii. Ano, její podstatou je tradiční téma - poslušnost vůči rodině a oddanost vladaři. Potulný básník pochází z poznamenané rodiny, jeho děd byl zavržený, a s ním celá rodina. Důsledky padly i na děti, nevinné oběti. Ale zároveň, díky tomu „vznikl“ básník. Jaké byly zdroje jeho inspirace? Bylo to přirozené nadání nebo vypěstovaná zručnost? To jsou otázky, které klade I Munjol při hledání pravé osobnosti básníka Kima Sakkata. A zároveň se ptá: kolik pravdy odhalíme v historii opředené tak silnými pouty mytologie, ideálních představ?

Co je poezieKniha Básník vede čtenáře do korejské historie, do časů silné tradice a systémově vládnoucí hierarchie. Ale především do blízkosti básníka a jeho poezie. Právě o ní je v knize mnoho zásadního řečeno, a právě proto, je důležité ji číst: „Nikdy bych nikomu netrudil, že je poezie něco, co se vyrábí. Ale jestli se vyrábějí sny a naděje, pak se i poezie dá považovat za výrobek. Básněmi totiž můžeme také vyrábět sny a naděje. A jestli chcete opravdu vyrobit lepší svět, nebudete potřebovat víc, než si myslíte? Mimo snů a nadějí i pocity. A na výrobu takových pocitů se poezie hodí jako nástroj.“

Spustit audio