Knižní tipy Jana Nejedlého: Povídky Alice Munroové; problematika uměleckého překladu; Digitální demence

„Trvá staletí / než se dvě vlny v oceánu setkají / trvá okamžik / než se rozdělí“, napsal kdysi básník Michal Habaj a jeho slova bychom mohli vztáhnout na vyznění mnohých autorčiných příběhů. Formálně jde o povídky poměrně asketické, popisné, strohé, s minimem dialogů, úvah a vnějších efektů. Autorka zásadně nefilozofuje a nedovysvětluje - jen načrtne obraz a nechá čtenáře, aby si ho dotvořil ve své mysli. Mistrná je její práce s časem. Vyklene dlouhý časový oblouk, který pak přetne prudkým střihem. Jako had plazící se trávou, který se náhle vymrští a uštkne. Tak působí její poklidně plynoucí vyprávění zničehonic atakované dramatickým zvratem. Překvapivé rozuzlení přijde ovšem někdy až po mnoha letech, na samém sklonku života, anebo nepřijde vůbec. Otevřený konec pak zeje jako rána, z níž vyvěrá tichý čechovovský smutek. „S láskou je to vlastně pořád stejné," říká autorka črtajíc zároveň novou variaci na věčné téma. Knihu přeložila Zuzana Mayerová.

Z dalších novinek připomeňme např. svazek studií translatologa Milana Hrdličky, zabývající se problematikou uměleckého překladu. Jak přetlumočit v próze šifru, tajný jazyk dětí, záměrné gramatické chyby či různojazyčné pasáže? Odpovědi na tyto a další otázky najdete spolu s klíčovými kapitolami o ekvivalenci a adekvátnosti převodu v knize Překladatelské miniatury, kterou vydalo nakladatelství Karolinum.

Nakladatelství Host nabízí pod titulem Digitální demence provokativní studii německého psychologa Manfreda Spitzra. Jde o vědecky fundovanou lamentaci nad digitálními médii - od televize přes počítače až po herní konzole. Není pochyb, že tyto technické vymoženosti mění náš život. V USA prý dnes mladiství věnují digitálním médiím více času než spánku, tedy alespoň sedm a půl hodiny denně. Problémy, které dříve musel člověk řešit rozumem, dnes obstarávají computery, smartphony, organizéry či navigace. „Vyklikáváme si mozek z hlavy,“ píše autor doslova. Kniha přeložená Františkem Ryčlem vychází, jak jinak, zároveň i v digitální elektronické podobě.

Na konec jsem si nechal monografii brněnské artrockové skupiny Progres, vycházející u příležitosti pětačtyřiceti let existence této legendární hudební formace. Kapela, která se mj. zapsala do tuzemské historie první českou rockovou operou, vznikla nedlouho po srpnu 1968. Podařilo se jí překonat úskalí normalizace i perestrojky a po krátkém polistopadovém útlumu se znovu vrátila na scénu. Kroniku skupiny sestavil kapelník Pavel Váně spolu s hudebním publicistou Petrem Gratiasem. Pod titulem V erbu Progres ji vydalo nakladatelství Jota.