Vánoční knižní tipy nejen pro dětského čtenáře

Zároveň prý ale čtenáři mají obtíž v orientaci v záplavě textů na knihkupeckých pultech. Proto jsou tu tři knižní tipy.

James Joyce, O kočkách v Kodani (Albatros)

Když psal irský spisovatel, autor velmi vážných románů, z nichž nejznámější jsou asi Odysseus a Dubliňané, dopisy svému jedinému vnukovi, Stephenovi, občas do nich zaznamenal krátký příběh, zdánlivě jen nápad, anekdotu. A když v roce 2006 daroval Hans E. Jahnke joyceovské nadaci v Zürichu bednu písemností, našel se mezi nimi právě tento „kočičí příběh“.

O čem vypráví? O kočkách v Kodani. Lépe řečeno o neblahém vlivu jejich nepřítomnosti a skvělé budoucnosti, která Kodaňany čeká, až k nim obdivuhodný příslušník tohoto živočišného druhu zavítá. V předmluvě bohatě ilustrované knihy čteme: „Jako mnoho jinak rozumných lidí Joyce nenáviděl psy. Nemohl je vystát. O kočkách měl naopak velmi vysoké mínění. V první kapitole Odyssea, v níž se objevuje Leopold Bloom, proběhne úplně první rozhovor právě mezi hladovou kočkou a laskavým Bloomem.“

Ivar Ekeland, Kočka v Zemi čísel (Kant)

Země čísel je „daleko předaleko, na jiné planetě“. Ivar Ekeland je profesor matematiky a ekonomie v Paříži a ve Vencouceru. Průsečíkem těchto dvou veličin je útlá knížka o kočce, která nevycházela z údivu, ale hlavně o Hotelu Nekonečno a jeho stálých hostech Číslech.

Ivar Ekeland, Kočka v Zemi čísel |foto: Nakladatelství KANT

Mají to tam pěkně uspořádané, jednička bydlí v pokoji číslo 1, dvojka v čísle 2 a kdo by neuhádl, co má na dveřích číslo 1 234 567, ten bude muset opravdu poctivě zalistovat tímto počtářským příběhem.

Co se ještě dozví? Třeba, že nejoblíbenější hry mezi čísly jsou na sčítání, odčítání, násobení a dělení. Anebo, jaké komplikace způsobí, přistěhuje-li se do hotelu 0, anebo kolik legrace je možné zažít, když na návštěvu přijedou Písmena.

A kočka? „Opustila manžele Hilbertovi, Čísla, Písmena i Zlomky a odešla na malou planetu, která se jmenuje Země.“ Kočky zkrátka budou asi spíš založené humanitně.

Ernst H. Gombrich, Stručné dějiny světa pro mladé čtenáře (Argo a Triton)

Kniha Stručné dějiny světa pro mladé čtenáře Ernsta H. Gombricha, světově uznávaného historika umění, vyšla v českém překladu během posledních přibližně patnácti let po třetí.

Ernst H. Gombrich, Stručné dějiny světa pro mladé čtenáře |foto: Nakladatelství Argo

Na rozdíl od další, možná ještě proslulejší Gombrichovy knihy, Příběhu umění, Stručné dějiny světa jsou vyprávěním o obecné historii od pravěku po závěr první světové války. Ernst H. Gombrich napsal své Stručné dějiny světa už ve třicátých letech minulého století, ještě před rokem 1936, kdy ho Fritz Saxl, ředitel Warburgovy Kulturněvědné knihovny, pozval do Anglie, aby zpracoval pozůstalost Abyho Warburga.

Už tehdy měl výklad světové historie pro mládež veliký a v roce 1939 dokonce poprvé vyšly česky, tehdy ji pod názvem Jak to bylo. Z osudů světa a lidstva od pravěku k přítomnosti vydala Česká grafická unie. A právě na základě tohoto úspěchu dostal Gombrich zakázku, aby napsal dějiny umění. Tak vznikl zmíněný Příběh umění, kniha téměř dvaceti vydání a pěti milionového nákladu, přeložená do třiadvaceti jazyků.

Nutno říct, že úspěch a obrovské náklady Stručných dějin světa plynou především z toho, že Ernst H. Gombrich je opravdu vynikající vypravěč, který umí vystavět srozumitelnou stavbu příběhu, v němž zároveň upozorňuje na detaily, které tzv. hýbaly dějinami, ale dokáže skvěle porovnávat také jednotlivé velké epochy a objasňovat důvody, proč pohyb v dějinách existuje.