Söndörgö: Live Wires

12. prosinec 2016

Když se vydáme podle toku Dunaje na sever od Budapešti, narazíme na malebné městečko Szentendre, které se od 16. století stalo novým domovem exulantů, prchajících před tureckými nájezdy ze Srbska.

Jejich potomci si dodnes udrželi těsný vztah k hudbě svých předků: v čele skupiny Söndörgő jsou bratři Eredicsovi, synové veteránského hudebníka Kalmána Eredicse ze slavné skupiny Vujicsics, která jako první zviditelnila jihoslovanskou hudbu na území Maďarska. Söndörgő hrají na nástroje, které působí na první pohled povědomě, ale ve skutečnosti jsou to autentické balkánské tambury: jejich loutna-tambura připomíná pětistrunnou kytaru, basa-tambura vypadá jak kontrabas opatřený kovovým okem, lidoví hudebníci totiž na tento rozměrný nástroj často hráli při chůzi.

Söndörgő na rozdíl od mnoha jiných maďarských skupin nepoužívají cimbál - a právě díky osobitému nástrojovému obsazená se dokázali prosadit na mezinárodní scéně. Album Live Wires obsahuje pečlivě sestavený výběr z těch nejlepších koncertů, na nichž maďarská skupina Söndörgő v posledních 6 letech vystoupila. Na podiu se k ní často připojili hosté světového renomé - v závěrečné nahrávce alba to byl například vynikající makedonský saxofonista Ferus Mustafov, a též trojice maďarských zpěvaček, z nichž každá představuje vyhraněnou sólovou osobnost, ale tentokrát převzaly roli sboristek.

Základem hudby tamburašských ansámblů z pomezí Maďarska, Srbska a Chorvatska je ostře rytmická hra na loutnu zvanou tambura, jejíž zvuk je velmi blízký mandolině. Odborníci uvádějí, že tambura pronikla na Balkán z Východu, nástroje s podobným názvem, ale odlišnou konstrukcí se vyskytují v širokém zeměpisném pásu od Turecka až po Indii.

V dnešní Mozaice uslyšíte například skladby: Sa, Voje Sasa, Hulusi, Marice.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.