Kateřina Kováčová: ŽEBRAVÁ

Povídka současné české autorky. Nahlédnutí do anglické švadlárny, kde se to námezními silami jen hemží. Já jsem jednou z nich. Kateřina Kováčová je prozaička a básnířka, o níž žádná literárněhistorická příručka prozatím nepodává podrobné informace. Do našeho literárního provozu totiž naskočila teprve v roce 2005, a to z dalekého Londýna, kde trvale žije. Tenkrát vydala v Ústí nad Labem knížku Hnízda, kterou o dva roky později doplnila titulem nazvaným Soumračno. Myslím, že v jejím psaní bude časem asi patrné to, co například v textech jiné světoběžnice prozaičky Ivy Pekárkové – jiný úhel pohledu na náš středoevropský život, který je dán zkušeností člověka žijícího v multietnické metropoli, jakou je Londýn, a ovlivnění stylovým drivem angloamerických spisovatelů, jejichž rytmus je přece jen trošičku jiný než u typických Středoevropanů. A domnívám se, že je to patrné již v povídce, kterou vám nabízíme právě dnes a jež nese název Žebravá...