Achim von Arnim: Paní ze Savernů

Ze studenta práv úspěšným spisovatelem. To byl osud německého literáta Achima von Arnima (1781–1831). Už na univerzitě ho ovlivnily práce Johanna Wolfganga von Goetha a několika dalších básníků. Po dokončení studií začal sbírat lidovou slovesnost, zejména v západní Evropě. Po návratu z cest se usadil v Heidelbergu, kde spolu s dalšími literáty založil Noviny pro poustevníky. Společně s přítelem Clemensem Brentanem shrnul sebranou slovesnost do jedné z nejznámějších sbírek německých lidových písní s názvem Chlapcův kouzelný roh.

Samostatně začal Achim von Arnim publikovat počátkem 19. století. Ve svých dílech se zabýval zejména historickou tematikou, byl totiž velkým vlastencem. Nejenže redigoval vlastenecké noviny, ale zúčastnil se také bojů proti Napoleonovi. Po jeho náhlé smrti pokračovala v literární tvorbě jeho žena. Na rozdíl od něj se nezabývala historií, ale současnými problémy, například právy žen.

Von Arnimova původní tvorba se v době svého vzniku nesetkala s velkým porozuměním. Básníkova prudce tryskající fantazie, překračující často i hranice tzv. „pozemské“ (či přízemní?) logiky, vzdorující zaběhaným pravidlům a poslušná jen zákonů básnivosti, zabloudila často příliš daleko od tehdejších obvyklých požadavků. Vynalézavé pero tohoto nepokojného básníka ovšem dokázalo stvořit svět, v němž je dost místa pro něžnou lásku i pro napínavá dobrodružství, pro strašidelné historky i pro bujarou lidovou zábavu.

Dobrým příkladem von Arnimova svobodného tvůrčího přístupu je i povídka Paní ze Savernů. Přenese nás do Francie za doby krále Ludvíka XVI. Paní ze Savernů je jeho velkou obdivovatelkou a vydává se za ním přímo do Paříže. Není ale jediná, kdo chce krále vidět...