Udo di Fabio: Kultura svobody, 3 části

„Vládnoucí kultura Západu se nadále dynamicky dere vpřed, ale poté, co zanikly nebo alespoň byly oslabeny nejdůležitější společenské instituce a autority jejích starých protihráčů, působí, jako by ztratila směr i obsah. Okna zůstávají zavřena. Šíří se nevětraná zatuchlina překrytá okouzlujícími vůněmi stále stejné rétoriky všeho progresivního, která s dobovým argumentem, že nové je údajně dobré a staré špatné, defor­muje nebo potlačuje jakékoliv věcné zvažování,“ čteme v kapitole Paradigma kultury, jež vládne Západu: 1968.

V současném „klimatu pluralizované libovůle" jsou podle Di Fabia omezovány svobody a státy se stále více musejí spoléhat na sociálněinženýrská opatření. Fabio se dále mimo jiné zabývá postavením a vztahem dvou klíčových prvků identity moderní doby - svobody a rovnosti - a významnou pozornost pak věnuje postavení náboženských organizací a národa. Di Fabio hájí postoje vyplývající z přesvědčení, že Evropská unie není samoúčelnou institucí, ale útvarem, který musí být důkladně promýšlen a podroben účinné právní kontrole. Jeho postoj je sice kritický, ale proevropský.

Udo di Fabio patří k nejznámějším reprezentantům právnické obce v SRN, byl například soudcem zpravodajem v ústavní stížnosti týkající se slučitelnosti Lisabonské smlouvy s německou ústavou, a je tedy významným a vzdělaný právníkem. Jeho texty, které zjednodušeně řečeno ukazují příčiny a důsledky vykolejení našich politických elit, jsou však určeny i laickému čtenáři. Svět je naprosto jiný, než jak jej popisují, záměrně či bezděčně, politici a novináři. Pokud nebudeme věci a události pojmenovávat správnými slovy, budeme se pohybovat v prostoru vlastních představ, což nemůže dlouho trvat, vzkazuje Udo di Fabio.

Tři esejistická zamyšlení z knihy Kultura svobody vybrala a pro rozhlas upravila Eva Lenartová. Z překladu Lenky Šedové myšlenky Uda di Fabia interpretuje členky činohry Národního divadla moravskoslezského Anna Cónová. Technicky na pořadu spolupracovala Hana Plecháčková.