Pověz mé jméno
Hádanky patří u Germánů, stejně jako u většiny jiných národů, k nejstarším dochovaným vrstvám slovesnosti. Z anglosaského období se dochovalo téměř 100 básnických hádanek v Exeterské knize, jednom z nejdůležitějších staroanglických rukopisů, jenž pochází z 10. století a obsahuje i řadu dalších významných literárních památek.
O autorství ani o době a okolnostech jejich vzniku není známo nic určitého. V rukopisu místy ani není jisté, kde jeden text končí a začíná další. Exeterská kniha neuvádí u hádanek žádná řešení – všechna rozluštění jsou vlastně jen návrhy, dodnes rozdílně přijímané. V kontextu staroanglické literatury vidíme i výjimečný autorský postoj neznámých hádankářů (snad vzdělaných mnichů), je to jejich pozorná, zbožná a hravá péče o každou věc i o celé stvoření. Některé hádanky nabízejí ojedinělý vhled do staroanglické každodennosti a mohou občas přes propast mnoha staletí překvapivě zarezonovat třeba i s naší všední zkušeností.
V souhrnu nabízejí hádanky přepestrou mozaiku hmotného i duchovního světa Anglosasů. Výběr hádanek, vydaných česky v antologii Jako když dvoranou proletí pták v rámci britského roku komentuje a úryvky ve staroangličtině čte Daniel Soukup.
Nejposlouchanější
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Friedrich Dürrenmatt: Listopadový podvečer. O setkání slavného spisovatele a vnímavého čtenáře
-
Miguel de Cervantes y Saavedra: Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha. Střet ideálu s realitou
-
Povídky Anny Bolavé, Stanislava Berana, Jana Štiftera a dalších autorů z jihu Čech
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
