Fanatik, prorok či klaun?

6. červen 2010

Gilbert Keith Chesterton (1874 – 1936) pocházel ze zámožné londýnské rodiny. Studoval malířství, ale studium nedokončil, od roku 1895 se živil jako novinář. Po vážné duševní krizi se stal anglikánem, později – v roce 1922 – konvertoval ke katolictví. Od katolické církve se mu dostalo oficiálního uznání po smrti, byl nazván v papežském listu „obráncem víry“ a v současné době probíhá proces jeho blahořečení.Jeho dílo je velmi rozsáhlé, zahrnuje všdchny literární žánry, tematicky je však zcela jednotné. Schůzky s literaturou, které připravil pro Vltavu chestertonovský badatel Jan Lukavec, však nejsou věnovány Chestertonovu dílu, ale jeho ohlasu v českém prostředí. Je všeobecně známo, že Chestertona měl rád a v mnohém se od něj inspiroval Karel Čapek, bude ale možná překvapením, že se na něj odvolával i ideolog meziválečné avantgardy Karel Teige, obdivoval ho Timoteus Vodička a Jan Werich. Chesterton byl se svým intelektuálním klaunstvím a absurdními situacemi prorokem českého poetismu.

Chestertonovy prózy vyšly v nových překladech v 80. letech 20. století. Doprovodné texty Antonína Přidala objevně připomínají Chestertonovo donkichotství i poukazují na spřízněnost Létající hospody s Vančurovým Rozmarným létem.

Tak vešel G.K.Chesterton nenápadně do postmoderny, kde se jím zabýval sám velký Umberto Eco, a u nás z úplně jiného konce i důvodu Ivan Štampach, Vladimír Just a Václav Cílek. Propagátorem i překladatelem Chestertonova díla je i konzervativec a nakladatel Alexander Tomský. Polemika o intepretaci Chestertona tedy trvá – a její shrnutí přináší Schůzky s literaturou, nazvané případně Fanatik, prorok či klaun?

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.