Irena Šťastná: Všechny tvoje smrti
Básnířka a prozaička Irena Šťastná žije v Dobroslavicích na Opavsku. Vltavský Svět poezie nás tentokrát pozve do obrazivého světa druhé autorčiny sbírky, která v loňském roce vyšla v pražském Literárním salonu. Padesát básní sbírky pojmenované Všechny tvoje smrti jsou rozděleny do tří oddílů – Dějství prvé, Nikde nehoří a Trávníky nemocnic.
Irena Šťastná vyžaduje od čtenáře, potažmo posluchače, soustředěnou pozornost. Vypadá to, že jen tak někoho do svých básní nepustí, musíte se chvíli snažit, pár minut klepat o obcházet dokola, abyste pak nakonec v jediném okamžiku znenadání byli vpuštěni. Ten klíč vlastně, jako vždycky, leží pod rohožkou. Pak ani nevadí, že snad neporozumíme všem metaforám, nejde přece o překlad do slov s jednoznačným významem.
Irena Šťastná vypráví příběh, který by snad mohl být motivován latinským úslovím post coitum omne animal triste. Opavská básnířka je však ještě důslednější a neslitovnější. Od malých každodenních smrtí vede cesta lemována básnivými mikropříběhy až na hřbitov. Poezie Ireny Šťastné je spíše tísnivá, ale taky velmi živočišná. Čtenář si právem domýšlí, že jsou to obrazy osobně odžité a odbolené.
Pro Svět poezie vybrala Eva Lenartová, která se zároveň ujala režie, převážně básně z prvního oddílu sbírky Dějství prvé. O interpretaci pak požádala herečku ostravského Divadla Petra Bezruče Sylvii Krupanskou. Zvukově na pořadu spolupracovala Hana Plecháčková. Poslouchejte Český rozhlas 3 – Vltavu v sobotu 5. března ve 22:45.
Nejposlouchanější
-
Raymond Radiguet: Ďábel v těle. O skandální a nerovné lásce mladíka a vdané ženy
-
Ivan Jelínek: Velikonoční mystérium. Ke 100. nedožitým narozeninám Jiřího Adamíry jako Piláta
-
Zdeněk Svěrák: Posel hydrometeorologického ústavu. Komedie o jednom mystifikátorovi v důchodu
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.