Slovesné pořady ve sváteční dny

5. července 2012 7.00 Ilja Hurník: Misie moravská

Sváteční ranní vysílání s apokryfním textem hudebního skladatele a spisovatele z knihy Pověsti a příběhy z českých dějin. V režii Markéty Jahodové účinkuje Josef Somr. Literární dílo hudebního skladatele, klavíristy a spisovatele Ilji Hurníka (narozeného 25. 11. 1922 v Porubě u Ostravy) charakterizují náměty spojené s hudbou. Debutoval souborem próz Trubači z Jericha, vytvořeným z množství žánrově různorodých textů od anekdoty přes apokryf, bajku, alegorii, fejeton, ironickou hříčku, perzifláž vědeckého pojednání až po drobnou povídku. Tyto humorné příběhy usilují o postižení podstaty hudby, radostí i problémů tvorby a jejího přijímání kritikou i veřejností. Vycházejí většinou ze známých mytologických a historických látek nebo námětů z nedávné minulosti. Úspěch Trubačů z Jericha, patrný ze tří brzy po sobě následujících vydání (1965, 1966, 1968), povzbudil autora k napsání řady dalších žánrově obdobných literárních útvarů, které pak vyšly v souboru Kapitolské husy (1969) a částečně i v knize Muzikální Sherlock (1971), obsahující úsměvné parodie na detektivní prózy se známou postavou Sherlocka Holmese. Vážnější zamyšlení provázená sebeironií jsou naopak příznačná pro knížky Cesta s motýlkem (1970) a Lístky vavřínové (1987). Ilja Hurník byl také iniciátorem dopisů o umělecké tvorbě a životě vůbec, které si vyměňoval s Miroslavem Horníčkem a sochařem Vladimírem Preclíkem. Jejich vydání ve svazku Trojhlas (1986) vyznívá jako oslava přátelství, názorového spříznění a tolerance. Své jediné téma neopustil Ilja Hurník ani v novele Mokřice (1989) s tradičně pojatými žánrovými figurka mi z maloměstského prostředí. Ilja Hurník je většinou i autorem libret ke svým operám (Dáma a lupiči, 1966; Mudrci a bloudi, 1968; Diogenes, 1973; Rybáři v síti, 1981 a Oldřich a Boženka), a velkého množství drobnějších próz, fejetonů a textů psaných často s pedagogickým zřetelem.O těsném sepětí autorova života s hudbou, o pojetí hudby jako údělu i poslání, vypovídají Hurníkovy memoáry Dětství ve Slezsku (1979), akcentující význam rodinného prostředí při formování osobnosti a postihující zvláštnosti slezského regionu v meziválečné době. Vzpomínky končí obdobím Mnichova, kdy rodina uprchla před Němci do Prahy. Odtud autor pokračuje s vyprávěním o své rodině, životě a tvorbě, setkáních a zájmech ve své Závěrečné zprávě.

5. července 2012 10.00Josef Vašica: Kulturní význam cyrilometodějské mise Účinkuje Alfred Strejček. Režie Jan Tůma.

5. července 2012 10.15Chvalořeč o svatém Cyrilu a MetodějiAnonymní text pojednávající o životě a zásluhách soluňských bratří. Z cyrilského rukopisu Uspenského sborníku z 12.-13. století přeložil Josef Vašica. Vyšlo ve sborníku Literární památky epochy velkomoravské. Připravil Jiří Vondráček. V režii Natálie Deákové účinkuje Jan Vlasák.Josef Vašica se narodil 30. srpna 1884 ve Štiříně u Opavy. Studoval na teologické fakultě v Olomouci, roku 1906 byl vysvěcen na kněze. Vědecké zájmy ho pak zavedly do Vídně, kde studoval slavistiku a klasickou filologii. Po absolutoriu vyučoval na arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži, ale zakrátko se stal docentem a poté profesorem na olomoucké teologické fakultě, kde vyučoval staroslověnský jazyk a literaturu. Od roku 1937 byl profesorem pražské teologické fa­kulty až do jejího zrušení roku 1950. Vašicovy vědecké zájmy byly mnohostranné. Vedle stu­dia českého baroka (jeho práce České literární baroko z roku 1938 nebyla dosud překonána) se věnoval překladům z ruské literatury a pil­ně o ní referoval. Těžištěm jeho zájmu však bylo velkomoravské a českocírkevněslovanské písemnictví, jemuž zasvětil řadu objevných prací. Dlouhá léta až do své smrti 11. dubna 1968 byl aktivním členem redakce Slovníku jazyka staroslověnského.

6. července 2012 7.15Nenávist za mé milovánie Literární pásmo z listů Mistra Jana Husa, úryvků z Dějin Františka Palackého a zápisů koncilu kostnického připravila Vlasta Soudková. Účinkují František Němec a Miloš Hlavica. Českou gotickou hudbu zpívá a improvizuje Jaroslav Krček. V roce 1985 natočil režisér Petr Adler.

Jan Hus |foto: Wikipedia, public domain - volné dílo

6. července 2012 10:00 Psáno kurzívouŘeč o míru Úryvek z kázání Mistra Jana Husa, které zamýšlel přednést na Kostnickém koncilu. Účinkuje Jan Vlasák. Režie Josef Melč.

6. července 2012 14.20Zdeněk Kalista: Mistr Jan HusVe svátečním odpoledni uvádíme výňatky ze studie českého historika uveřejněné ve sborníku Hrdinové a věštci českého národa. Připravil Jiří Vondráček. V režii Petra Mančala účinkuje Petr Pelzer.