Literární pořady ke Dni s císařem Františkem Josefem I.

Z Pamětí komorníka císaře Františka Josefa I. Ranní četba 6.55 V Ranní četbě nahlédneme do memoárů posledního osobního komorníka císaře Františka Josefa I. Eugena Ketterla. Komorník Eugen Ketterl byl synem vídeňské rodiny, jejíž příslušníci byli osvědčenými sluhy ve šlechtických domácnostech. Po smrti svého otce a krátké službě u venkovského statkáře se stal Eugen Ketterl pánem nad císařovými uniformami, kalhotami a kabáty, nad jeho ranní toaletou a nočním spánkem. Komorník Ketterl podrobně popisuje císařovy jídelní zvyklosti, z nich vychází mocnář jako mimořádné střídmý a osobně skromný muž. Ostatně Ketterl se dostal do císařské služby až v letech panovníkova stáří, kdy se osobní vlastnosti měnily ve vlastní karikaturu. Obdivný a láskyplný vztah mladého komorníka ke starému mocnáři některé bizarní detaily nechtěně zvětšuje, ale hlavně poskytuje intimní a místy až dojemný osobní portrét císaře, s nímž odešla celá jedna epocha.Z německých předloh zpracoval Milan Hodík, pro rozhlas upravil Radek Valenta. V režii Dimitrije Dudíka účinkuje Josef Somr.

František Josef I. na manévrech v Bystřici pod Hostýnem 1897 |foto: Rudolf Bruner-Dvořák

Stefan Zweig: Svět jistoty v 15.50 a Génius Vídně v 19.45 Vybrané texty vynikajícího rakouského prozaika Stefana Zweiga pocházejí z jeho vzpomínkové knihy s nostalgickým názvem Svět včerejška, jež patří k nejvýznamnějším memoárovým dílům 20. století. Zweigovy paměti jsou sumou lidské, tvůrčí a historické zkušenosti, živým portrétem světa, který válečná katastrofa odsunula do nenávratné minulosti. Z této perspektivy Zweig vykresluje dobu před první světovou válkou, maluje portrét Vídně za starého mocnářství, vzpomíná na školu z konce 19. století, líčí společenskou atmosféru konce 19. století, s níž skončil i bezpečný a nejistý „svět jistoty“.V úryvku s názvem Svět jistoty vykresluje Zweig dobu před první světovou válku, kdy se ještě zdálo, že vše v rakouské monarchii je založeno pro dlouhé trvání. Autor shrnuje: „Století, v němž jsem se narodil a byl vychován, nebylo stoletím vášní. Byl to spořádaný svět, s jasným rozvrstvením a mírnými přechody, svět bez kvaltování.“V úryvku s názvem Génius Vídně autor líčí obraz Vídně za starého mocnářství. Největší bohatství města pro něho představuje jeho kultura: „V málokterém evropském městě byla touha po kultuře tak vášnivá jako ve Vídni. Právě proto, že rakouská monarchie nebyla po staletí ani politicky ambiciózní, ani obzvláště úspěšná ve svých vojenských akcích, obrátila se silná vlastenecká hrdost k touze po nadvládě uměním.“Z překladu Evy Červinkové připravila Blanka Stárková. Pořad byl natočen v r. 1995. V režii Jana Tůmy účinkuje Luděk Munzar.

Císař František Josef I. (sedící) a jeho bratři – odleva Karel Ludvík, Ferdinand Maxmilián, a Ludvík Viktor. Snímek z doby kolem roku 1860. |foto: Wikipedia, public domain - volné dílo

Karl Kraus kontra současnost Svět poezie 22.45Rodák z Jičína a syn židovského majitele papírny, ale především proslulý vídeňský satirik, novinář, básník a dramatik Karl Kraus (1874 – 1936) patřil k posledním bojovníkům, kteří svým slovem bránili výspu lidskosti v době, kdy zanikala rakousko-uherská monarchie a s ní i pestrý svět Střední Evropy. Karl Kraus se stal neúplatným, neúprosným a ostrým komentátorem éry úpadku měšťanských ideálů, „potopených“ v první světové válce.Z epigramů a aforismů Karla Krause ve vlastním překladu připravila Michaela Jacobsenová, v režii Vladimíra Tomeše účinkují Magdalena Rychlíková, Josef Velda, Bořivoj Navrátil a Rudolf Kvíz.