Cyril a Metoděj na Vltavě

Český rozhlas Vltava vyrazil po stopách věrozvěstů nejen v pořadu Výlety s Vltavou, kde se v deseti dílech věnuje jejich životu a dílu. O historickém, kulturním a duchovním významu slovanské mise před 1150 lety pohovoří v pořadu Cyril a Metoděj – spolupatroni Evropy v pátek 5. července ve 14.45 hod. kardinál Miloslav Vlk, prof. Petr Piťha, prof. Jan Royt a PhDr. Luboš Kafka. Ukázky z legendy o Cyrilu a Metodějovi čte Jaromír Meduna. Připravila Marie Poláková. Režii má Markéta Jahodová (60 min). Do svátečního programu stanice zařadila i celou řadu pořadů hudebních. Mezi nimi například díla Leoše Janáčka a mnoha dalších.

PROGRAM:

Vždy v neděli od 16. 6. - 14. 7. v 16:00Velká Morava - příběh říše vystupující z temnoty času (1-5) Pětidílné pásmo sleduje historické proměny prvního státu na našem území, počátky křesťanství a působení sv. Cyrila a Metoděje. Připravil Jan Tůma.

1. - 12. 7. 8:11Výlety s Vltavou: Po stopách věrozvěstů Desetidílný seriál k 1150. výročí příchodu Konstantina a Metoděje na Moravu. S archeologem a vynikajícím popularizátorem doc. dr. Luďkem Galuškou z Moravského zemského muzea navštívíme velkomoravské archeologická naleziště ve Starém Městě, Uherském Hradišti, archeoskanzenu Modrá u Velehradu a v Mikulčicích a zastavíme se také na výstavě Cyril a Metoděj - doba, život, dílo v brněnském Paláci šlechtičen.

5. 7.Sváteční verše - Jan Zahradníček: Svatý Cyril a Metoděj Fragmenty básně. Recituje Otakar Brousek.

9:00Hudba doby sv. Cyrila a MetodějeHledání historického poznání. V pořadu zazní byzantský liturgický repertoár. Připravil Marios Christou.

14:45 Cyril a Metoděj - spolupatroni Evropy O historickém, kulturním a duchovním významu slovanské mise před 1150 lety. Hovoří kardinál Miloslav Vlk. Prof. Petr Piťha, Prof. Jan Royt a PhDr. Luboš Kafka. Ukázky z legendy o Cyrilu a Metodějovi čte Jaromír Meduna. Připravila Marie Poláková. Režii má Markéta Jahodová.

Je nepochybné, že oba slovanští věrozvěsti Cyril a Metoděj zanechali nesmazatelné duchovní a kulturní stopy v zemích, které navštívili za účelem šíření zvěsti evangelií, nejvíce pak přirozeně na Velké Moravě. Přestože v samotných Čechách oba bratři nepůsobili, hmotné doklady dopadu jejich činnosti a kultu jsou zde poměrně četné. Jsou řadu století významným námětem výtvarného umění. Některá zajímavá umělecká ztvárnění těchto světců napříč staletími nám připomene prof. Jan Royt. A jak procházeli , jak pronikali do lidové kultury? Toto téma nám přiblíží doktor Luboš Kafka. Jak už jsme uvedli, Svatí Cyril a Metoděj k nám přišli před 1150 lety. Jak vypadala v té době liturgie ve slovanském jazyce, kterou šířili? Měla podobu pozdější východní liturgie sv. Jana Zlatoústého… nebo se držela překladů textů klasické latinské mše? Na to se zaměřil profesor Petr Piha. O hlavním přínosu letošního cyrilometodějského pro českou veřejnost bude hovořit kardinál Miloslav Vlk.

Kníže Velké Moravy Rastislav požádal byzantského císaře Michaela III. o vyslání duchovních, kteří by vedli bohoslužby ve slovanské řeči a položili tak základy vlastní církve. Díky znalosti jazyka byli k tomuto úkolu vybráni bratři Cyril (Konstantin) a Metoděj ze Soluně. Při přípravách Cyril sestavil nové písmo pro slovanský jazyk a společně s Metodějem přeložili do staroslověnštiny liturgické knihy, potřebné ke konání bohoslužeb. Na Velkou Moravu dorazili oba bratři na jaře 863. To se událo přesně před 1150 lety. K tomuto výročí připravila Marie Poláková pořad CYRIL A METODĚJ - spolupatroni Evropy- o historickém, kulturním a duchovním významu slovanské mise před 1150 lety.

16:50 Stephanie Jamnicky, Zoran Sajko: Glagoljon

Ars akustická hříčka na téma nejstaršího slovanského písma Hlaholice. Pořad z produkce Croatian Radio and Television - HRT Radio, autorů Stephanie Jamnicky a Zorana Sajko získal první místo na festivalu Prix Marulič 2012 v kategorii Short forms.

Autorka a režisérka pořadu o jeho vzniku napsala: "Když jsme začali pracovat na projektu Glagoljn, chtěli jsme si především hrát s písmeny hlaholice, kterou v 9. století vytvořil Konstantin ze Soluně (svatý Cyril ). Současně s písmeny sestavil i abecedu. Každému písmenu navíc určil význam, jako nnemotechnickou pomůcku pro snadnější výuku. Když si takto přečtete písmena. tak jak jsou za sebou zařazena v abecedě, dostanete zhruba toto sdělení: Já znám písmo a tak dokáži říct, jak je krásné žít na zemi a jak lidé uvažují. O našem vnitřním míru mohou vypovídat slova.

Sdělení těchto dvou vět, nás spolu s kolegou Zoranem Sajko přivedly na nápad vytvořit krátké akustické dílko, které bude obsahovat abecedu - respektive tyto věty vyslovené různými osobami. Uslyšíte 23 různých interpretů, kteří mluví různými jazyky nebo nářečími. Objeví se zde mluvčí jejichž rodilými jazyky jsou Chorvatština, Slovinština, Slovenština, Angličtina, Němčina, Španělština, Francouština, Italština, Norština, Švedština, Finština, Hindština, Bulharština, Rumunština, Polština, Maďarština a Ruština.

Jsou mezi nimi mladí i staří, děti i kolegové z rozhlasu. Tahle hříčka ukazuje, jak by bylo krásné porozumět si beze slov, jen díky písmenům. Také jsme ale "komponovali" písmena do jedné dlouhé věty. Jednotlivá písmena původní hlaholice jsou interpretována chorvatským znalcem této abecedy".

Hlaholice je nejstarší, dnes již neužívané slovanské písmo . Jeho jméno pochází ze staroslověnského slovesa glagolati - hovořit nebo podstatného jména glagolъ - slovo. Písmo tvořilo základ kultury a vzdělanosti Velké Moravy , později se rozšířilo do jiných slovanských zemí, kde se nejdéle udrželo v Chorvatsku.

Roku 1248 dokonce papež Inocenc IV. dal Chorvatům ojedinělé privilegium užívat v liturgii vlastní jazyk a písmo, kterým byla právě hlaholice. Kromě Bulharska a Chorvatska se od 10. století hlaholice užívala ještě v Čechách a v malé míře i v Rusku. Ve čtrnáctém století se na čas chorvatská podoba hlaholice vrátila do Čech (do Prahy), kam byli r. 1347 českým králem Karlem Lucemburským v rámci jeho snahy o znovuzavedení slovanské liturgie povoláni chorvatští mniši. Karel IV. pro chorvátské hlaholáše založil klášter sv. Jeronýma a Panny Marie na Novém městě pražském. Pro tento klášter se později vžilo označení Emauzy. Ve zdejším skriptoriu vznikla hlaholská část Remešského evangeliáře. Odtud byli 1390 povoláni mniši do Polska (do kláštera u Krakova) králem Vladislavem Jagellonským.