Tomas Lieske: Moje výsostná láska

Ale Lieskeho vypravěč, Marnix de Veer, se o politiku příliš nezajímá. Jeho světem je věda. Je v zajetí matematiky a měřicích přístrojů. Do svých služeb jej přijal samotný Filip II., když jim oběma bylo 21 let. De Veerovo vyprávění se ale začíná o 50 let později, kdy Filip II. v Escorialu ulehl na smrtelné lože. Otevírají se před námi staré rány v příliš složitých vztazích poddaného a jeho pána.

"Krutost, s jakou nakládal osud s mým vladařem, se dá jen těžko sloučit s jeho trpělivostí a vírou v Boha. Ten muž je jako Job a je velkolepý ve své neochvějnosti....Každý můj den je naplněn obdivem k Filipovi. Ba dokonce láskou. Ale jak já toho muže strašně nenáviděl," píše Marnix de Veer, vypravěč v příběhu nizozemského básníka a spisovatele Tomase Lieskeho.

Ten se k napsání historické novely Moje výsostná láska (v češtině vyšlo v překladu Olgy Krijtové) inspiroval biografickou knihou britského historika Henryho Kamena o španělském králi Filipovi II. Autor nejenže se v ní zabývá dějinami Španělska v době jeho největšího rozkvětu, ale zároveň se snaží poodhalit něco víc z politiky a života španělského dvora než jen známá fakta o krvavém, utlačujícím a popravujícím despotovi a byrokratovi, jak jej znají obyvatelé Nizozemí.

Filip II. se narodil roku 1527 a nastoupil vládu po svém otci Karlu V., ke kterému jej neustále přirovnávali. Jak se uvádí v doslovu knihy:"...tak se stalo, že Karel V. je nizozemskou dějinně výkladovou tradicí přijímán mnohem smířlivěji než jeho syn, který do Nizozemí poslal vévodu z Alby, dal popravit Egmonda spolu s mnoha jinými a nechal svou španělskou fúrii vyplenit Antverpy." Tomas Lieske si ovšem Filipa II. nevybral jako hrdinu své novely proto, že by jej chtěl očistit; líčí jej všelijak, na drobných epizodkách se snaží živě vykreslit vlastnosti, které nám panovníka přibližují.