Osudy Marie Tomášové
O křehkosti a síle hereckého umění byla napsána nejedna odborná stať. Všechen um autorů ovšem nenahradí osobní zážitek z divadelního představení. Zná ho každý ctitel dobrého divadla. Ten okamžik je nepopsatelný. Snad jen slzy diváků a hluboké ticho v hledišti napoví, že přišel ten plachý okamžik, který může dokonce ovlivnit náš život.
Vynikající česká herečka Marie Tomášová takových zážitků darovala mnoho. Její obdivovatelé i po letech přiznávají: všichni jsme ji milovali. Milovali ji nejen pro její křehkou krásu, uchvacovala svým jemným a přitom hlubokým uměleckým projevem.
V Národním divadle v Praze, v legendárním Divadle Za branou, v jevištním partnerství s Janem Třískou, režijně vedena legendou významné éry českého divadla a životním partnerem Otomarem Krejčou.
Marie Tomášová excelovala v klasickém i moderním repertoáru, umělci jí věnovali svá hudební, dramatická i výtvarná díla...
Neblahé je, že za normalizace i ona dostala zákaz činnosti. Jen Lyra Pragensis jí mohla tehdy poskytnout své útočiště...
Ve vltavských Osudech vypráví s noblesou a nadhledem o podstatných událostech svého života, přiblíží také mnohé osobnosti, s nimiž se setkala, a umělce, kteří ji ovlivnili svými názory i tvorbou.
Připravila: Eva OciskováTechnická spolupráce: Jan Brauner
Nejposlouchanější
-
Raymond Radiguet: Ďábel v těle. O skandální a nerovné lásce mladíka a vdané ženy
-
Ivan Jelínek: Velikonoční mystérium. Ke 100. nedožitým narozeninám Jiřího Adamíry jako Piláta
-
Zdeněk Svěrák: Posel hydrometeorologického ústavu. Komedie o jednom mystifikátorovi v důchodu
-
Ladislav Grosman: Obchod na korze. Plesl a Procházková v příběhu o dobrých úmyslech ve službách zla
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.