Vzpomínání a zapomínání Petra Adlera
Mnohé osobnosti, které se výrazně zapsaly do rozhlasové historie, pocházejí z brněnského kulturního prostředí. Patří mezi ně i režisér a interpret Petr Adler.
V jihomoravské metropoli prožil dobu středoškolských studií, vystudoval zde Filozofickou fakultu MU, obor divadelní a hudební věda (1949–1953) a zahájil tu i svou profesionální dráhu. První angažmá přijal ve Státním divadle v Brně, kde působil jako lektor zpěvohry.
Od počátku června 1956 vstoupil do svazku s Čs. rozhlasem (také v Brně) a setrval zde celých 40 let, od roku 1961 však už jako režisér pražského rozhlasu. Do brněnského studia nastoupil coby slovesný režisér.
Velký význam pro jeho práci mělo setkání s redakčními kolegy básníkem J. Skácelem a dramaturgem K. Tachovským. Z režijních prací vytvořených v brněnském období jmenujme například adaptaci Fieldingovy komedie Jak starý zmoudřel aneb Panna pannoucí a Dykovu Milou sedmi loupežníků (k tomuto dílu se vrátil po letech ještě jednou v pražském studiu).
V oblasti rozhlasových her natočil Petr Adler již v průběhu 60. let několik titulů, které se zařadily do tzv. zlatého fondu rozhlasového archivu. Patří k nim poetická „hra hlasů“ A. Přidala Všechny moje hlasy nebo hra J. Čapka Země mnoha jmen. Natočil také Apollinairovy Prsy Tiresiovy, Hurníkovy Muzikantské povídky, Máchovy Cikány, četbu na pokračování z románu J. D. Salingera Kdo chytá v žitě.
Z režijní práce Petra Adlera byl vždy znatelný mimo jiné úzký vztah k tématům, jež nějakým způsobem korespondují se světem hudby, ať už jde o hudební témata a náměty, ale i o často odvážné užití scénické hudby (např. Dykovu Milou sedmi loupežníků provází hudba A. Weberna).
Příznačný pro jeho tvorbu je ovšem také vytříbený a kultivovaný smysl pro humor – v osobním projevu spíše z rodu strohých, trefných přípodotků, v režijní práci se pak prosazuje zdůrazněná ironie a nadsázka. Tyto vlastnosti doložil opět ve velké škále titulů, např. v četbě z knihy B. MacDonaldové Co život dal a vzal v podání G. Vránové, jemně úsměvnou rovinu humoru představuje Hrabalova novela Taneční hodiny pro starší a pokročilé a s velkým ohlasem se setkala např. dramatizace humoristického sci-fi románu D. Adamse Stopařův průvodce vesmírem. I po odchodu do penze zůstal Petr Adler své profesi věrný a spolupracuje s rozhlasem dodnes.
Pětidílné osudy připravila a režii má Hana Kofránková, zvuková spolupráce Ladislav Reich.
(Na základě knihy 99 významných uměleckých osobností rozhlasu.)
Nejposlouchanější
-
Raymond Radiguet: Ďábel v těle. O skandální a nerovné lásce mladíka a vdané ženy
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.