Vrh kostek nevyloučí náhodu - sobotní verše, část II.

Na svém loži každý den, odvahu sbírám hluše, rov svůj navždy opustit a zvolit si život, má duše! Táňa Jarošová

Znova cítím vonnou náruč ženy, jak dřív lichotkami ověnčený. Ján Raketka

A když srdce pukne mi pak kostky jsou vrženy Barbora Běťáková

Srdce mi hřeje,však v žaludku kručí, kdopak mi do hrobu na jídlo pučí :) Tarasuk

Srdce mé bláhové co tolik milovalo ve víru virtuálních lásek těla cvik zanedbalo Hanča

V zrcátku blyští se posmrtné masky, miluji opět smrt a své krásky. Ach ten svět... Anina Maděrová Na paletě snů rozlila se barva duše, prozářil se podzim a zavřela se rána lásky kuše. David Šutera

Ač já po smrti a ona stále živa, ten kalich naší lásky vypil jsem až do dna. David Šutera

Na svět můj duch vrátí se snad brzy a bude teď rozdávat radost a ne slzy lingua6

A namísto masa fláku vozím se na oblaku! ismrtmistr

ZNOUZECTNOST chodí pro vodu, až se jí utrhne ucho - -Z toho prostého důvodu: že je v ní jaksi SUCHO Agata Hauserová

Duši mám ukrytou s dolary v bance, v pevné a bezpečné železné schránce. Lásku svou na bodláku... varacha

Projel jsem, co jsem moh a vystupuju z vlaku. Ludmila Chábová

Maluju lásku jak sobec podle sebe, pro mně je rakev a pro ni bude nebe. David Šutera

Kdo jsem... co je mé já... jsem bytost z temných světů? V posledních vteřinách zde na zemi, odevzdám hříchy své božímu světlu... Zahra

Ochutnávám barvu pomněnek plachtím na křídlech ptáků „Františka“

Běží, ba letí kane C! Darmo šláp na starej hrnec, V něm, ach pleas ňo! Výsledek zrcátku věští konec Pavel Jirkovský

Z obrazů života, život se rodí, obroste hrobeček, vůně zalahodí Zuzana B.

Oči mých milenek, těch vlčích tváří z květů co opadly plaše mi září Jan Nesvadba

Odstínů podzimu na křídlech tažných ptáků, zanechte všichni již těch písní funebráků! Tomáš Studnička

Srdce mám plné dojemných vzpomínek nad mou rakví vzplanul zářivý plamínek. Tereza Žáčková

Proč plátno mé Smrtka roztrhla a hodila černým ptákům? Ivana Judita

Krása má najednou ostřejší kontury Z podsvětí vidí se jinak, i zpod oblaků Kapsička

A prchám před máky do smrti, plýtval jsem láskou nejen navenek. Zuzana K.

Vážení, Vaše chmury nechci mít, obraťme všechno v pouhý vtip. Obelisk

Jsem topič myšlenek v rozjetém vlaku a přece naděj mám že přijde černá vdova a kostky proklaté si hodím zase znova Eva Majer

Jak jsi dnes chladný, drahý příteli V zetlelém listí lůžko stelu si Ušáka chtivě trhám na kusy a čekám měsíc vyjde-li. Simona

Nechci tu utonout v temnoty tůňce Vyhlížím – Nouzový východ slunce Ludmila

Rád bych byl dál byl tím umělcem všech žen modlou a růžencem Zuzana Svobodová

Barvy mi blednou, štětec padá, milenka jediná – smrt – mě má ráda. Václav Votruba

Na nosík třešňový vtisknu jim polibek, s neskrytou rozkoší bujarých Thráků Martin Provazník

Vše naráz chutnal jsem, ač nerad, začal lhát a tím počal se můj rychlý, strmý pád Iva Kašparov