Komedie norské autorky se Simonou Pekovou a Zuzanou Kronerovou

Ke vzájemnému souznění mají nedobrovolné spolubydlící daleko. Nevyhnutelnost společně stráveného času na neutěšeném místě však upjatou Norku a žoviální, švédsky mluvící Finku, přinutí zjistit, že obě – ač dámy důchodového věku – touží stále po stejných věcech: lásce a životním naplnění. Vynucené krátkodobé spolužití zpovykané romantičky a rázné pragmatičky se nakonec ukáže užitečné pro obě dvě.

Tvorba Marit Tusvik (1951) má široký žánrový záběr, jenž zahrnuje psaní poezie (Cesta do země mandarínů aj.), románů (Ledový dům, Tiše a pěkně aj.), knih pro děti, které většinou i sama ilustruje, divadelních her (Po Williamovi, Všech krásných dívek hambo, Car aj.) a scénářů. Dramatická prvotina Plíseň měla premiéru v roce 1990 na Národní scéně v Bergenu. Kromě diváckého úspěchu vynesla autorce i prestižní Ibsenovu cenu. Plíseň se hrála na mnoha místech v Evropě, je přeložena mj. do švédštiny, němčiny, francouzštiny, angličtiny, ruštiny a maďarštiny. Českou premiéru měla v roce 2007 ve Středočeském divadle Kladno.

Původně divadelní hra se odehrává v gorbačovovské éře na půdě Sovětského svazu, kterou obdivují dvě „západní“ turistky. Autorka ji napsala dvojjazyčně (postava Maggi hovoří spisovnou norštinou tzv. bokmål, zatímco Irma švédsky), čímž prohloubila téma zdánlivého nepochopení a nesourodých osudů obou žen. Obyvatelky dvou skandinávských zemí však mají podobné zkušenosti, plynoucí zejména z válečných a poválečných zážitků. Tato odlišnost a zároveň spojitost se stala výchozími pro překladatelku Danielu Mrázovou, která hru posunula do víceméně podobného česko-slovenského jazykového kontextu.

Interpretky rozhlasové inscenace režiséra Jakuba Macečka jsou tudíž Češka a Slovenka. Simona Peková ztělesňuje Margaretu Dahlovou, Zuzana Kronerová Irmu Jalonenovou. Rozhlasová úprava dramaturgyně Hany Hložkové zdůrazňuje především mezilidský konflikt dvou stárnoucích dam. Historické reálie proto nechává pouze v rovině osobních vzpomínek. Hudební a zvukovou stránku vytvořil Mario Buzzi, mistrem zvuku byl Lukáš Dolejší. Natočeno v Českém rozhlase Brno v roce 2009.