Vánoční příběhy Marie Noël

Dívka s křehkým zdravím se stala vynikající klavíristkou se smyslem pro rytmus, což se odrazilo i v její poezii. Její tvorbu ovlivnila intenzivní četba Bible a knihy Následování Ježíše Krista spolu se zálibou v literatuře středověku a s četbou La Fontaina. Bolestný citový život stál spolu s úzkostnými stavy z dětství u zdroje její poezie.

Socha spisovatelky Marie Noël v Auxerre ve Francii |foto: Christophe.Finot, Wikimedia Commons

Dílo Marie Noël představuje spojení mysticismu s každodenní lidskou skutečností. Marie Noël debutovala r. 1920 básnickou sbírkou Písně a hodinky, jejíž spirituálně laděnou poezii vysoce hodnotila kritika. V roce 1929 obdržela cenu Francouzské akademie. V Povídkách (1942) vylíčila svá dětská dramata transponovaně v příhodách Anny Bergetonové.

Ačkoli byla proslulá svou laskavostí, dokázala Marie Noël za druhé světové války vzdorovat nátlaku kolaborantské vlády ve Vichy, která ji jako uznávanou básnířku nutila ke vstupu do obecního zastupitelstva.

Texty ze souboru Vánoce starého velblouda a další povídky, z něhož jsme vybrali tři vánoční vyprávění, spojuje čistota a prostota stylu, propojení reality a snění, vážnost i veselí. Soubor vyšel ve Francii poprvé r. 1949, takže se k českému publiku dostává ve svěžím překladu Stanislavy Káňové s notným zpožděním. „Největší současná francouzská básnířka“ (slovy romanopisce Henryho de Montherlanta) tak přichází k českému posluchači po premiéře v roce 2007 podruhé.

Tři prózy francouzské básnířky z překladu Stanislavy Káňové připravil Petr Turek.