Století rozumu – Klasické období. Goethe, Schiller a Hegel
Převrat probíhající v myšlení Immanuela Kanta a v myšlení německého idealismu našel silnou odezvu v celé dobové německé kultuře. Tento obrat bývá nazýván kopernikánský, protože přesměroval východisko poznání soustředěné k Bohu na člověka.
Nejvýznamnější jsou oba výmarští klasici – Goethe a Schiller. Téma činné individuality lze sledovat na mravním dramatu Markétky v Goethově Faustovi, a také v Schillerových Loupežnících, kde se ukazuje jako střet jedince a společnosti. U Goetha a Schillera lze rovněž nalézt úvahy o tom, že i nejednání je zvláštním typem jednání. To se projevuje v Goethově Vilému Meisterovi a v Schillerově trilogii Valdštejn.
Všechny tyto motivy reflektuje a s problémem činné individuality spojuje Hegel, snad nejvýznamnější myslitel německého idealismu, ve své Fenomenologii ducha z r. 1807. Hegelovi se zde daří shrnout základní východiska, avšak i konflikty a bludy moderní individuality.
Čtvrtý díl cyklu Století rozumu s použitím překladů Otokara Fischera, Vladimíra Šrámka a vlastních připravil Milan Sobotka.
Nejposlouchanější
-
Raymond Radiguet: Ďábel v těle. O skandální a nerovné lásce mladíka a vdané ženy
-
Ivan Jelínek: Velikonoční mystérium. Ke 100. nedožitým narozeninám Jiřího Adamíry jako Piláta
-
Zdeněk Svěrák: Posel hydrometeorologického ústavu. Komedie o jednom mystifikátorovi v důchodu
-
Ladislav Grosman: Obchod na korze. Plesl a Procházková v příběhu o dobrých úmyslech ve službách zla
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
