Jan Beneš: Postoj u Grandu

Spisovatel Jan Beneš se narodil 26. března 1936 v Praze v rodině architekta. Vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu (1951–1955), krátce působil jako výtvarník v družstevních podnicích, zaměřených na výrobu hraček. V letech 1956–1958 vykonával vojenskou službu, před jejím skončením byl uvězněn (propuštěn na amnestii v roce 1960).

Vystřídal řadu zaměstnání a souběžně se věnoval literární tvorbě. V roce 1966 byl opět zatčen a odsouzen na pět let za podvracení republiky (za spolupráci s exilovým časopisem Svědectví). Propuštěn byl v roce 1968, o rok později odešel do exilu v USA, kde žil až do svého návratu do republiky v roce 1990.

V 60. letech publikoval v Plameni, Hostu do domu, Literárních novinách, Tváři, Svědectví, v emigraci přispíval do Amerických listů, Denního hlasatele, Práva lidu, Reportéra. Debutoval v roce 1962 knížkou povídek Do vrabců jako když střelí. Následuje další kniha povídek Situace a televizní hra Čas plyne i v neděli (obojí 1963), povídkový soubor Disproporce (1969). Benešova skutečná prvotina, román Druhý dech, vězeňské povídky souhrnně nazvané Na místě, milostný příběh z vojenského prostředí Trojúhelník s madonou, odehrávající se v padesátých letech na Slovensku, ironický román o zkušenostech českého přistěhovalce v Americe s názvem Zelenou nahoru či kniha povídek o mladých lidech z Československa padesátých a šedesátých let Až se se mnou vyspíš ... budeš plakat, sbírka povídek Banánové sny i vzpomínková kniha Indolence vyšly v různých exilových nakladatelstvích.Jan Beneš zemřel 1. června 2007.