Marit Tusvik: "Dovolená"
Marit Tusvik je norská spisovatelka, autorka řady krátkých próz i románů, psaných střídavě v obou norských úředních jazycích. Některá ze svých děl věnovala dětským čtenářům, zejména v osmdesátých letech psala výlučně pro děti. Tehdy jejími hlavními tématy byla potřeba lásky, porozumění, přátelství a v rozličné formě se zájem o tato témata udržel dosud. Je to patrné i v povídce "Dovolená", která ukazuje umění Marit Tusvik dokonale pozorovat a popsat mezilidské vztahy. Napětí, kolísání ve vztahu, nejistota jeho trvání a smysl - to vše se neděje prostřednictvím velkých gest, ale jaksi v meziřádcích, dvojznačně, k čemuž odkazuje už sám název "dovolená", psaný v uvozovkách.
Ve své různorodé tvorbě, která zahrnuje romány pro děti i dospělé, lyrické texty a divadelní hry, užívá Marit Tusvik střídavě obou norských úředních jazyků. Debutovala v roce 1979 sbírkou básní a krátkých próz s názvem "Cesta do země mandarínů". V osmdesátých letech psala téměř výlučně knihy pro děti. Z té doby pochází také kniha Kua som kaus (1988, Kráva, která mrznula) vyprávějící o krávě, která trpěla strašnou zimou, dokud nenalezla kamaráda. Téma potřeby lásky, rodiny a přátelství se periodicky objevuje i v dalších jejích dílech, to už pro dospělé. V roce 1990 publikovala autorka svou první hru s názvem Mugg (Plíseň), za kterou jí byla v roce 1991 udělena Ibsenova cena. Téhož roku vyšel také její první, hojně oceňovaný román "Ledový dům". Povídka "Dovolená', uváděná na stanici Vltava, je ukázkou autorčiny brilantní schopnosti trefných pozorování mezilidských vztahů.
Nejposlouchanější
-
Raymond Radiguet: Ďábel v těle. O skandální a nerovné lásce mladíka a vdané ženy
-
Ivan Jelínek: Velikonoční mystérium. Ke 100. nedožitým narozeninám Jiřího Adamíry jako Piláta
-
Zdeněk Svěrák: Posel hydrometeorologického ústavu. Komedie o jednom mystifikátorovi v důchodu
-
Ladislav Grosman: Obchod na korze. Plesl a Procházková v příběhu o dobrých úmyslech ve službách zla
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
