Hana Krallová: Muž a žena
Hana Krallová je polská novinářka systematicky se zabývající osudy Poláků, Němců a Židů ve 2. světové válce. Na podkladě ověřených informací pak vypráví příběhy a v místech, kde se jí nepodaří dohledat fakta, děj dofabulovává. Z povídkového souboru tanec na cizí veselce, který přeložila Pavla Foglová, vybra Libor Magdoň titul Muž a žena. V režii Ivana Misaře uslyšíme ostravského herce Miloslava Čížka.
Muž a žena je jednoduchý název povídky z knihy Hany Krallové Tanec na cizí veselce. Polská spisovatelka a novinářka se systematicky zabývá osudy Židů ve střední Evropě 20.století. Vyhledává skutečné autobiografické příběhy, ve kterých bílá místa dotváří vlastní invencí. Vznikají tak zajímavé literární "fíčry" s velmi silnými příběhy, jejichž autenticitu nepotlačuje ani sporadicky využívaná autorská licence. Taky proto povídky Hany Krallové inklinují k reportážní formě, veškeré reálie a většina jmen odpovídá skutečnosti.
Povídka Muž a žena, kterou pro vysílání připravili kolegové z ostravského studia, začíná stručným popisem Moskvy roku 1990. Muž - ruský Žid a žena - ruská Polka se setkají v pracovním táboře na Sibiři. Hana Krallová sleduje jejich spletité osudy, které se protnou v místě tak nevhodném k žití, až do roku 1990. Povídku pro rozhlas upravil Libor Magdoň. V režii Ivana Misaře uslyšíte Miloslava Čížka. Zvukově na snímku spolupracovala Hana Kovalová.
Nejposlouchanější
-
Ladislav Grosman: Obchod na korze. Plesl a Procházková v příběhu o dobrých úmyslech ve službách zla
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Ivan Jelínek: Velikonoční mystérium. Ke 100. nedožitým narozeninám Jiřího Adamíry jako Piláta
-
Zdeněk Svěrák: Posel hydrometeorologického ústavu. Komedie o jednom mystifikátorovi v důchodu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
