Rafał Wojaczek. Fanfarón. Provokatér. Poeta

Zanechal po sobě nejen pověst buřiče, rváče a opilce se stále přítomným temným stínem nad hlavou, ale také dílo mimořádné kvality a úctyhodných rozměrů. Vydáme se spolu do polského Mikolówa, do míst, kde se Wojaczek narodil, do bytu, kde prožil mládí a kde dnes funguje institut nesoucí jeho jméno. A pokusíme se zjistit, jaký vlastně byl.

Někdo / kdo věří / není ten, co / žebrá

Rafał Wojaczek se narodil 6. prosince 1945 ve slezském městečku Mikolów (kde je dnes Institut Rafala Wojaczka) a zemřel v noci z 10. na 11. května 1971 ve Wratislavi. Sprovodit ze světa se nejprve pokoušel oběšením, pak sáhl po prášcích.

Mladý rozervanec, potomek Villona a Rembauda, který nedokončil ani první ročník polonistiky na Jagellonské univerzitě, bojoval s alkoholismem i s depresemi a sám sebe označoval za prokletého básníka.

V rozhlasovém prostoru Schůzek s literaturou se vydáme do básníkova rodného domu v polském Mikulowě, za Maciejem Meleckim, který se Rafałem Wojaczkem dlouhodobě zabývá.

Čeká nás také setkání s Krysztofem Siwczykem, představitelem hlavní role filmu s prostým názvem Wojaczek, jejž v roce 1999 ve spolupráci s Maciejem Meleckim natočil Lech Majewski.

A uslyšíme pochopitelně i Wojaczkovy v českém prostředí téměř neznámé verše. Reprezentativní výbor z Wojaczkovy poezie vyšel až v roce 2012 péčí ostravského nakladatelství Protimluv a editora Jana Fabera, a je zřejmě jen v řádu věcí, že se na titulu Rafał Wojaczek KTERÝ NEBYL podílelo celkem třináct překladatelů a překladatelek.

Polský básník Rafał Wojaczek |foto: Wikimedia Commons

V polském literárním prostředí se ovšem poezie Rafała Wojaczka od chvíle, kdy v roce 1965 debutoval sedmi básněmi na stránkách prvního čísla měsíčníku Poezja, těší stálému zájmu kritiky i čtenářů. Dvacetiletému tvůrci pomohla tehdy podpora polského modernistického básníka Tymoteusze Karpowicze:

„Jeho poezie je vědomou autoterapií. Léta ohrožován úzkostnými stavy vymykajícími se popisu, usiluje o jejich pojmenování, jako by věřil, že pojmenované (...) bude existovat pouze jako výtvory jazyka a představivosti – nikoli živé a skutečné úzkosti. To svědčí o prvotní víře autora v magii slova a v ceremoniální vztah jména a objektu.“

Wojaczkova poezie je považována za excesivní a kontroverzní, sledující především ohromení a pohoršení čtenáře. Dominující Wojaczkova témata jsou ostatně: hlad, tělesnost, nepříjemné pocity, smrt.Alkoholismus, skandály, stálý kontakt se smrtí – to je krev jeho veršů.

Na otázky, kdo byl Rafał Wojaczek, jací byli jeho démoni a andělé a proč fascinace jeho tvorbou od dob Wojaczkovy tragické smrti nepomíjí, se pokusí odpovědět vltavské Schůzky s literaturou, které v Ostravě připravili básník apřekladatel Petr Motýl společně s dramaturgyní Evou Lenartovou.

Účinkují:Maciej Melecki a Krzysztof Siwczyk

Verše Rafała Wojaczka interpretuje Josefa Kaluža, herec divadla Komorní scéna Aréna, Divadla roku 2013.

Připravili: Petr Motýl a Eva LenartováRežie: Eva Lenartová