Pavel Řezníček: Vrstva chleba, vrstva vápna, královna

Poslouchejte na Vltavě od 5. ledna 2015 vždy v 11:30. Po odvysílání se jednotlivé díly četby objeví také na stránce Hry a literatura.

Rozsáhlý konvolut pamětí Pavla Řezníčka Vrstva chleba, vrstva vápna, královna má jistě surrealistický nejen název. Ačkoli začíná poměrně lineárně vedenými vzpomínkovými pasážemi, přece se čtenář brzy dočká četných „přeskoků“ v čase i prostoru, leckdy velmi obsáhlých digresí vyvolaných okamžitou asociací (či snad nadrealistickým automatismem?); vzpomínky i myšlenky přeskakují a těkají, a přece se nakonec slévají v poměrně koherentní tvar, v němž se rozhodně neztrácí základní „dějová linie“ - autorův život osobní, literární i pracovní (Řezníček působil v mnoha dělnických profesích, až nakonec se stal - jak je nejvíce známo - poštovním úředníkem).

Dětské vzpomínky z válečného i těsně poválečného rodného Blanska, vášnivá četba foglarovek, založení klubu, studium na měšťance a tehdejší jedenáctiletce, vojna, odchod do Prahy... literární počátky, setkávání (již na vojně např. s Petrem Králem, od něhož si Řezníček vypůjčil dějiny surrealismu), cesty do zahraničí, Paříž... samizdatové publikace – především sborník Doutník, surrealistické večery ve Viole i jinde, posléze knižní publikace v skladatelstvích domácích i zahraničních... a pravidelné návštěvy hostince U Tygra. Řezníček byl stálým členem stolní společnosti Bohumila Hrabala, jehož v šedesátých letech zaujal svým surrealistickým manifestem; scházeli se pak občas i mimo hostinec.

Vzpomínky plynou, volně řazeny k sobě, prokládány citacemi z autorových deníků - nejrůznější pozoruhodná setkání se uskutečňují... Autor sám o svém způsobu psaní v úvodní kapitole praví: „Často přeskakuji od tématu k tématu. Někdy mé vyprávění nesedí ani chronologicky. Surrealistickým způsobem stavím dvě reality proti sobě, aby z jejich střetu vznikla nová skutečnost.“

S volnou kompozicí knihy souvisí i fakt, že autor své vzpomínky nedovádí k žádnému „vrcholu“, vypointovanému závěru, k žádné závěrečné „moudrosti“ ani bilančnímu ohlédnutí. Zcela v duchu svého výroku: „Rozhodně vám neprozradím, co je smyslem života. Z jediného důvodu: sám to nevím.“

Čte: Ladislav Kolář

Autor: Pavel Řezníček Připravila: Blanka KostřicováRežie: Radim Nejedlý

Připravilo Brno.