Zalman Šneur: Holka
Michal Pavlata čte povídku židovského spisovatele původem z běloruského městečka Šklov. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Židovský spisovatel Zalman Šneur se narodil v roce 1887 v běloruském Šklově. V devíti letech začal s prvními literárními pokusy a v patnácti letech mu časopisecky vyšly první hebrejské verše. Později žil střídavě v USA a v Izraeli, kromě hebrejštiny psal i v jidiš. Mezi jeho nejlepší díla patří Šklovští židé, souvislá série příběhů ze života v malém městečku, a Noe Padre, barvitý román o židovském zbojníkovi.
Šneur byl prvním autorem, který do jidiš literatury uvedl sexuální tematiku. V jeho častém zobrazování chudých židovských neotesanců, živořících na periferii, vystupuje do popředí více smyslový život než myšlenkový svět těchto literaturou dříve opomíjených postav.
Takoví jsou i hrdinové povídky Holka: věčně opilý pernikář Zajnvl, jeho sedřená žena Asne, statná dcera Brajne řečená Holka i potulný zlodějíček Beny Pysk. Jejich život je primitivní, fádní a stereotypní. Brajne od rána do večera hněte svýma mohutnýma rukama perníkové těsto, Zajnvl se povaluje na kanapi a občas ji mlátí botou, Asne celé dny prodává perníky na trhu. Občas se objeví Beny a vyškemrá trochu pečeného máku a štípne Brajne. Stačí však jedna chvíle, kdy Brajne zůstane doma sama a dosavadní pevná struktura primitivních vztahů se začne postupně bortit...
Nejposlouchanější
-
Harper Lee: Jako zabít ptáčka. Tragický příběh černocha křivě obviněného ze znásilnění bílé dívky
-
Podoby přitažlivosti. Povídky Miloše Urbana, Hany Lundiakové, Kateřiny Rudčenkové a dalších autorů
-
Čtyři příběhy z cyklu Tajemno v dílech německých autorů 19. století
-
S.d.Ch.: Můj vůz je před vraty. Hra o minulosti inspirovaná tragickým osudem prezidenta Háchy
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.