Kim Longinotto: Netočím o obětech, ale o rebelech a průkopnících
Film jako osvobozující životní zkušenost. To je krédo patrně nejvýznamnější britské dokumentaristky současnosti, Kim Longinottové. Její silné filmy, které se obvykle točí kolem silných ženských hrdinek s neobyčejnou životní zkušeností, vznikají po celé planetě.
Kim Longinottová se narodila v roce 1952. Neměla jednoduché dospívání a svoji negativní zkušenost s internátní školou a znásilněními přetavila v mimořádně empatické filmy o (především ženských) figurách vzdorujících mimořádně krutým osudům. Natáčela s japonskými ženami-wrestlerkami, o ženské obřízce v Africe, indické snaze o emancipaci, o rozvodech v Íránu nebo o amerických prostitutkách v Chicagu. To je námět jejího zatím posledního filmu Lapač snů (Dreamcatcher), za který Kim Longinottová vyhrála cenu pro nejlepší dokument na festivalu Sundance. Hlavní figura filmu, bývalá prostitutka Brenda, přišla o většinu své pokožky poté, co ji jeden ze zákazníku táhl za autem, když se šaty zachytila mezi dveře jeho auta. Tenhle příšerný zážitek se rozhodla zužitkovat jako zlomový moment svého života, změnit se a pomáhat jiným. Varuje před prostitucí, ale učí odpouštět a neodsuzovat. A při tom ji film zachycuje.
V Česku filmy Kim Longinottové uvádí festival Jeden svět www.jedensvet.cz, kam letos režisérka přijela také osobně.
Nejposlouchanější
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Friedrich Dürrenmatt: Listopadový podvečer. O setkání slavného spisovatele a vnímavého čtenáře
-
Miguel de Cervantes y Saavedra: Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha. Střet ideálu s realitou
-
Za úplňku a Vrátka z bambusu. Povídky japonských klasiků
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka