Schnitzler: Casanovův návrat do vlasti

Vídeňan Arthur Schnitzler se nejprve podle otcova přání stal lékařem, aby se později, po otcově smrti, mohl stát spisovatelem a dramatikem. Jeho medicínské vzdělání mu však v literární tvorbě bylo velmi ku prospěchu. Jako lékař se Schnitzler zajímal o psychologii, seznámil se s užitím hypnózy a sugesce i s teorií snů. Schnitzlerova literární kariéra začala v roce 1893, velký zájem veřejnosti i kritiky vyvolal svým dramatem Anatol. O sedm let později napsal Schnitzler deset konverzačních jednoaktovek Der Reigen (česky většinou Rej nebo Kolo) o milostných vztazích vídeňské společnosti, které prostupují všemi společenskými vrstvami. Divákům nabídl sérii rozhovorů nejrůznějších dvojic před milostným aktem a po něm. Inscenování i knižní vydání aktovek bylo ovšem cenzurou zakázáno, a tak si je Schnitzler vydal sám. Poprvé pak byly uvedeny až v roce 1920 v Berlíně.

Jako člen avantgardní umělecké skupiny Jung Wien se Artur Schnitzler ve svých dílem často zabýval teorií snů. Jeho povídka Lietenant Gustl z roku 1900 je prvním případem užití proudu vědomí v německy psané literatuře. V roce 1926 vyšla jedna z Schnitzlerových nejznámějších prací, novela Traumnovelle (česky Snová novela) o volnosti sexuální fantazie a váze naplněné manželské nevěry ve snu a nenaplněné nevěry ve skutečnosti, která se stala předlohou posledního filmu Stanleyho Kubricka Eyes wide shut.

I v případě novely Casanovův návrat dostojí Schnitzler své pověsti, když neváhá Casanovovi nabídnout třináctiletou dceru hostitelovu, či na několika stránkách popsat svůdníkův komplikovaný sen s mnoha symbolickými postavami a odkazy. Schnitzlerův hrdina, kdysi inteligentní milovník jásavého života a neodolatelný svůdník, je nyní melancholikem, jehož žilami protékají poslední záchvěvy erotických hnutí. Vrcholem prózy je souboj dvou nahých mužů pod měsícem ozářenou oblohou.

Modernista Schnitzler je pro interpreta rozhodně velkou výzvou, jejíž obtížnost jistě neusnadnil ani téměř sto let starý překlad. Dlouhá souvětí táhnoucí se přes půl stránky komplikují archaické vazby a pro současnou češtinu netradiční významy a tvary známých slov. Jakmile si však čtenář zvykne na toto neobvyklé, zvláštním tónem působící jazykové prostředí, jež stále vyžaduje plnou pozornost, Schnitzlera a jeho básnivou, místy až litanickou prózu si zamiluje. Pro rozhlas text do osmi setkání upravila Eva Lenartová, v režii Tomáše Jirmana účinkuje Stanislav Šárský. Zvukově na pořadu spolupracovala Hana Plecháčková.

Odvysílané díly najdete k poslechu na stránce Hry a literatura ve streamu.