Tomáš Šimerda, operní a televizní režisér

Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.

Popsal věrně vltavským posluchačům, jak se provádí televizní přenos z mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro a věnoval se problematice vizualizace hudebního díla. Hovořil též o různých režijních přístupech při vytváření televizní operní inscenace ve studiu.

Vzpomínal na své začátky, kdy v pražském Národním divadle mohl pracovat pod vedením význačných režisérů Václava Kašlíka a Karla Jerneka i na účinkování v souboru Pražští madrigalisté pod vedením Miroslava Venhody. Ve své umělecké zpovědi se Šimerda zastavil též u hudebně dramatické tvorby R. Wagnera, B. Smetany, L. Janáčka a B. Martinů, jehož Řecké pašije natáčel pro Českou televizi před 15 lety v Chorvatsku. Není bez zajímavosti, že Janáčkovu Káťu Kabanovou inscenoval v operním divadle v Novosibirsku, kdy měl možnost spolupracovat s mimořádně talentovaným, předčasně zesnulým, českým dirigentem Františkem Preisslerem (1973-2007).

Tomáš Šimerda je absolventemKonzervatoře v Praze (zpěv) a Akademie múzických umění v Praze (operní režie). Realizoval několik desítek operních, operetních a muzikálových inscenací v různých českých divadlech. V letech 1999-2001 působil jako umělecký šéf Janáčkovy opery Národního divadla v Brně, kde mj. inscenoval Janáčkovu Věc Makropulos se světově proslulou sopranistkou Gabrielou Beňačkovou v roli Emilie Marty. Poté působil jak ředitel Severočeského divadla v Ústí nad Labem.

V létě 2006 realizoval pro mnichovskou společnost UNITEL záznam inscenace opery W. A. Mozarta Únos ze serailu, uvedené v rámci oslav skladatelova jubilea na festivalu v Salcburku. Renomé uznávaného televizního režiséra jej předurčilo pro funkci ředitele mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha, kterou vykonával na přelomu tisíciletí. V letech 2002-2003 byl současně šéfdramaturgem Centra divadelní a hudební tvorby České televize. V současné době působí pedagogicky na HAMU a pražské konzervatoři.

Čtěte také: Archiv odvysílaných dílů Telefonotéky.