Jiří Stivín, flétnista a skladatel

Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.

Když v roce 1977 vyšlo Stivínovo album Zvěrokruh, působilo to jako blesk z čistého nebe. Bylo mi tehdy 10 let a poslouchal jsem jazzrock, v němž docházelo k mnohému propojování jazzové a klasické hudby.

Stivínův Zvěrokruh ovšem neměl s jazzrockem nic společného. Jeho základ byl spíše vážnohudební, zcela tu chyběly bicí, zato tu účinkoval smíšený sbor, smyčcové kvarteto, kromě všch možných dechoých instrumentů se hrálo i na lahve.

Hlavním hudebním nástrojem ale bylo nahrávací studio, jež Stivín rozehrál pomocí smyček, prostorových efektů, mnohanásobných playbacků atd.

Hlavní kompoziční metodou byla improvizace, ale nad důmyslně prokomponovanými základy, předvídajícími brzký příchod minimalismu do České kotliny.

Stivín se nejen dobře poslouchá, ale je to i vynikající společník, kterého kontakt s posluchači může inspirovat k nepředvídatelným improvizačním kusům.

Archiv odvysílaných pořadů.