Po stopách americké religiozity s Martinem Putnou
Literární vědec Martin C. Putna dostal díky Fulbrightovu stipendiu jedinečnou možnost prozkoumat náboženskou pestrost USA opravdu zblízka. „Strávil jsem dvanáct měsíců na tamních univerzitách, ale především v kostelech, modlitebnách a synagogách,“ říká v úvodu série krátkých komponovaných pořadů, které vysílá Český rozhlas Vltava v rámci projektu Americký rok.
Profesor Putna zpracoval své poznatky do knihy, která před časem vyšla pod názvem Obrazy z kulturních dějin americké religiozity. Pro rozhlasovou sérii vybral desítku církví a náboženských hnutí, které představuje v historických souvislostech, ale také připomíná jejich reflexi v literárních dílech a cituje z těch, která čeští čtenáři znají.
Evangelikálové
Transcendentalisté
Židé
Quakeři
Shakeři
Hispánští katolíci
Mormoni
Indiáni
Afroameričané
Budhisté a beatnici
Zaměřil jsem se na to, jak lidé náboženství skutečně prožívají a jak se americká religiozita projevuje v různých uměleckých odvětvích, například v hudbě nebo v literatuře, ale třeba i ve společenských debatách.
Výraz „shaker“ si asi většina z nás spojí s míchanými alkoholickými nápoji, ale jen poučení vědí, že shakers, tedy česky „třasáci“, se v USA říká členům náboženského hnutí, které se odštěpilo od známějších quakerů, nazývaných tak podle extatických projevů zbožnosti. Shakerské komunity, žijící v celibátu a doprovázející své bohoslužby tancem a zpěvem, jsou jednou z mnoha pozoruhodností, s nimiž se zájemce o americkou náboženskou scénu může setkat.
Známější než shakeři jsou mormoni, věřící ve zjevení anděla Moroni a zlaté desky, v nichž přinesl anděl farmářskému synkovi Josephu Smithovi Knihu Mormon. Čtení se ovšem neobešlo bez komplikací. Smith musel na andělovu radu použít speciální „kamenné brýle“, aby dokázal přeložit text z „reformované egyptštiny“ do angličtiny. Smith dodal nové církvi i další náboženské texty. Mnohoženství, které si laik s mormonstvím nejspíš spojí, je v nich uvedeno jako ideální a Bohem doporučená forma rodinného života. V moderní době museli sice mormoni polygamii zavrhnout, ale to zase umožnilo jejich integraci do americké společnosti, byznysu i politiky a získalo jim všeobecný respekt (v roce 2008 kandidoval dokonce mormon Mitt Romney na prezidenta USA). To, že věří v něco tak kuriozního, jako jsou kamenné brýle a zlaté desky, mormonům v očích ostatních Američanů očividně nijak neškodí.
Ve Spojených státech panuje totiž velká náboženská tolerance a není tam zvykem vysmívat se někomu kvůli jeho víře, byť se nám může zdát sebepodivnější. V americké religiozitě mají stejné místo tančící shakeři jako chasidé, protestanti stejně jako katolíci, buddhisté i členové Církve amerických Indiánů.
Při poslechu Putnova výkladu, který často zpestřují i osobní zážitky a svědectví z míst, jež ve Spojených státech navštívil, můžete občas nevěřícně kroutit hlavou a upřímně se podivovat některým kuriozitám. To ale není podstatné. Důležité je, že s americkou religiozitou se v různých podobách setkáváme v současné době velmi často: v moderní literatuře, filmech či písních, ale také třeba v projevech amerických politiků. Není proto vůbec špatné ji podrobněji poznat.
Nejposlouchanější
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění. Poslechněte si oceněnou audioknihu roku
-
Náramný pohřeb a O zkroceném poručíkovi. Povídky dánského spisovatele a námořníka Jørna Riela
-
Josef H. A. Gallaš: Mé žalosti a mé bolesti. „Truchlivá autobiografie“ nešťastného autorova života
-
Dora Kaprálová: Mariborská hypnóza. Poslechněte si četbu z Knihy roku Magnesia Litera
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.