Nicolas Bouvier: Návod k použití světa
Netradiční cestopis švýcarského frankofonního cestovatele, spisovatele a básníka o jeho několikaletém putování přes Balkán, Turecko, Persii, Pákistán a Afghanistán. Četba, která vás vybídne k zamyšlení nad představami o báječné dovolené. V podání Miroslava Etzlera poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Švýcarský frankofonní cestovatel, fotograf, ikonograf, průvodce, muž mnoha povolání, spisovatel a básník Nicolas Bouvier (1929–1998) je autorem jednoho z nejzajímavějších cestopisů 20. století, zprávy o „pomalém cestování“ s názvem Návod k použití světa (1963, česky 2001).
Cestopis hovoří o jeho několikaletém putování přes Balkán, Turecko, Persii, Pákistán a Afghánistán. S Bouvierem cestoval malíř Thierry Vernet, který je autorem ilustrací knihy. Bouvierův Návod k použití světa ovlivnil celou generaci tzv. écrivains-voyageurs (spisovatelů–cestovatelů) a dočkal se řady reedic a překladů.
Bouvierovu osobitost nejlépe pochopíme z krátké citace z jednoho novinového rozhovoru z roku 1996: „Cestovatel by měl vůči cizím světům zachovávat maximální diskrétnost. Bouřlivými snahami o sblížení člověk spíš obtěžuje. (...) Cesta se povedla tehdy, když si ještě za dvacet let pamatuji její průběh. Ze všeho nejhorší je spěch. Je třeba nechat věci přijít k sobě, nechat je působit.“
Účinkuje: Miroslav Etzler
Překlad: Hana Zahradníčková
Připravila: Vladimíra Bezdíčková
Režie: Aleš Vrzák
Natočeno v roce 2007.
Nejposlouchanější
-
Paolo Sorrentino: Tony Pagoda a jeho přátelé. Poezie, vulgarita i něha v příbězích plných nostalgie
-
Naše, Sladká, Klepy a další povídky Barbory Hrínové
-
Michel Houellebecq: Podvolení. Francie blízké budoucnosti a příběh o hledání víry, lásky a hranic
-
Milan Hlavsa. Příběh rockera bez kompromisů, který hrál na utajovaných koncertech i v Bílém domě
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
