Nic

(…) Pro hudební poetiku alba „Nic“ je příznačná absence přesných tvarů. Zdá se, že formální schéma většiny kompozic je intuitivní a přibližné. Podléhá nepsané kolektivní smlouvě, v níž hudební bloky postupně krystalizují a zase opět mizí, vázány stěžejními motivy a rytmikou. To jsou pevné body uprostřed pomyslné prázdnoty. Nové album kapely Vertigo definuje právě tak otevřená, svobodná improvizační kreativita, jako vědomí, že všechno je možné a nic není vyloučeno. Proto je ono „Nic“ otevřené jakékoli zvukové potencialitě. (…)