Nevoblizuj lžíci, voblizuj nůž! K 80. narozeninám básníka Ivana Wernische
Rozhlasová kompozice k 80. narozeninám českého básníka, překladatele, editora knih, poutníka, šaška i mudrce a mystifikátora Ivana Wernische, které se sám Ivan Wernisch zúčastní v roli čtenáře vlastních básní, aniž by o své účasti předem věděl. Premiéru poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Zhudebněné Wernischovy texty zazní v podání MCH Bandu, Plastic People Of The Universe, C&K Vocalu nebo Martina E. Kyšperského.
Účinkuje: Norbert Lichý
Připravil: básník a literární historik Petr Hruška
Dramaturgie a režijní dohled: Eva Lenartová
Jistě to znáte taky, po jistou dobu života slavíme radostně každý další rok své vlastní existence. Jak fotografií hromadného veselí přibývá, roste i naše nechuť být jejich objektem. Mnohem raději slavíme narozeniny lidí, kteří naše dny nějakým způsobem ozdobili, znevšednili, ohromili, kteří nám umožnili žasnout nad divným světem. Pokud vám do tohoto vzorce nějak zapadá právě Ivan Wernisch, 18. června si na jeho zdraví dejte sklenku vína. A pokud to nedokážete posoudit, Večer na téma vám s rozhodováním možná pomůže.
Autor dvouhodinové kompozice není reportér, přesto si vzal rekordér, nechal si vysvětlit nejdůležitější ovládací prvky, objel republiku a přivezl přibližně čtyři hodiny reflexivních rozhovorů. Cvakají v nich zapalovače, občas cinkne sklenka, ale daly by se pustit jen tak, bez střihu a se všemi zámlkami, rozhodně byste se nenudili, ale takovou možnost nemáme. Po stopách českého básníka se vydal člověk nejpovolanější, básník a literární historik Petr Hruška, autor knihy Daleko od ničeho s podtitulem Básník Ivan Wernisch.
Básník se nesmí bát být blbej
„Napsal jsem monografii o Ivanu Wernischovi a především o jeho poezii spíš z radosti ze hry, než z nějakých supervědeckých ambicí,“ vysvětluje Hruška. „Ta radost spočívala v tom, že jsem si při psaní uvědomoval, jak jsou ty jeho zdánlivě nevinné a jednoduché básně nakonec nepolapitelné a rafinované, jak jsou ty jeho zdánlivě rafinované mystifikace a tajemnosti nakonec nevinné a jednoduché, psal jsem z radosti, že na nic velkého nepřijdu a že se tedy neztenčí ta moje dávná láska k Wernischově poezii, psal jsem s radostí, že budu s Ivanem ‚ve spojení‘ a taky byl, telefonovali jsme si každou chvíli mezi Ostravou a Prahou, dokonce jsme si vytvořili takový telefonický bar, v němž jsme proseděli hodiny a hodiny, každý před sebou u svého stolu to svoje…
Čtěte také
Ivan Wernisch, to je mimo jiné neobyčejně poctivý zápas s domnělou lidskou důležitostí. S tím přepáleným sebevědomím, které tak často mívá člověk na tomto světě, které mívají básníci nad napsanou básní, vydanou knihou, vyřčenou pochvalou. To Wernischovo ‚básník se nesmí bát být blbej‘ je přístup zvlášť třeskutý v českém prostředí, kde poezii a poety odjakživa provázela nějaká dopředu zaručená velkolepost a mimořádnost. A taky nepozornost právě k blbostem, které domněle nestojí za pozornost. Které jsou tak malé, že se do velikosti poezie prý nevejdou…
Pořad Nevoblizuj lžíci, voblizuj nůž!, který jsem připravil u příležitosti básníkových 80. narozenin, nechce být důležitou studií věnovanou životě a díle velikána, ale potěšením z toho, že tady Wernische máme. Společně se mnou se bude v pořadu radovat leckdo další, Michal Ajvaz, Mikoláš Chadima, Karel Hvížďala, Jan Nebeský, Vratislav Färber, Bogdan Trojak, Petr Borkovec, Milan Ohnisko, Michal Šanda a další. Ti všichni, znajíce a vážíce si básníka, tiše doufají, že tento pořad bude dostatečně ‚blbej‘.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
-
Jana Knitlová: Soukromá derniéra. Příběh dvou herců na útěku z nacistického Německa
-
Gilbert Keith Chesterton: Modrý kříž. Dopadne otec Brown i zločince mezinárodního formátu?
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
