Nenáviděný milovaný. Týden povídek Thomase Bernharda

12. únor 2021

Rakousko nenáviděl a k Rakušanům byl celý život nelítostně kritický. Jeho poslední triumf – zakázat po své smrti v Rakousku vydávání svého díla a uvádění her – mu překazili sami jeho dědicové. Přes to všechno, ale i díky tomu, je dnes neústupný Thomas Bernhard rakouskou národní kulturní ikonou. 9. února uplyne od jeho narození devadesát let. Na Vltavě si toto výročí připomínáme mimo jiné pěticí povídek. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Thomas Bernhard se narodil překvapivě daleko za rakouskými hranicemi, v Heerlenu v Nizozemí. Do tohoto městečka jeho matka v roce 1931 neodešla jen za prací, ale především aby zde porodila své nemanželské dítě. Krátce po narození převzali Thomasovu výchovu prarodiče ve Vídni. A byl to právě dědeček, spisovatel Josef Freumbichler, a svobodomyslná babička Anna Bernhardová, kteří dali jeho životu „bernhardovský“ směr.

Je to komedie? Je to tragédie?

Povídky Thomase Bernharda nejsou ničím menší než jeho romány nebo hry. Stěžejní soubor vyšel v českém překladu pod názvem Je to komedie? Je to tragédie? v nakladatelství Prostor v roce 2003. Na jeho vydání se podílela šestice překladatelů. Povídkami procházejí, jak připomíná vydavatel, všechna stěžejní témata Bernhardovy tvorby – „problém viny a trestu, institucionální moci a osudu jedince, tradice moderního myšlení i jeho sebedestrukce“. A také osamělost, opuštěnost, nemoc a blížící se konec života.

Úzkost v malých dávkách

Bernhard vypráví příběhy obyčejných lidí vychýlených z dráhy běžného života. Příčinou nebo důsledkem je u nich často nemoc duše. Je tomu tak například v povídce Čepice, kde mladého studenta stiženého neznámou duševní chorobou bičuje úsilí vrátit náhodně nalezenou pokrývku hlavy. Podobně i povídka Jauregg (kterou uvádíme v premiéře) je exaltovaným monologem muže, jež utíká z města na venkov. Od nového prostředí si slibuje ozdravení svého života, navázání bližších kontaktů s lidmi, ale i zde zůstává sám, napospas svým traumatům. Temnota přítomnosti Bernhardových postav má vždy ještě temnější pozadí.

Je to komedie? Je to tragédie?
Účinkují: Erik Pardus, Miloslav Mejzlík
Překlad: Tomáš Dimter
Dramaturgie: Marek Horoščák
Režie: Eva Řehořová
Natočeno v brněnském studiu Českého rozhlasu v roce 2004.

Jauregg
Účinkuje: Martin Pechlát
Překlad: Marek Nekula
Připravila: Petra Hynčíková
Režie: Jakub Doubrava
Premiéra: 9. 2. 2021
Natočeno v plzeňském studiu Českého rozhlasu.

Čepice
Účinkuje: Pavel Leicman.
Překlad: Marek Nekula
Připravil: Tomáš Sedláček
Režie: Eva Řehořová
Natočeno v brněnském studiu Českého rozhlasu v roce 1991.

Na okraji lesa
Účinkuje: Jan Hájek
Překlad: Miroslav Petříček
Připravila: Daniela Jirmanová
Režie: Tomáš Jirman
Natočeno v ostravském studiu Českého rozhlasu v roce 2011.

Ital
Účinkuje: Jan Vlasák
Z vlastního překladu připravil: Radovan Charvát
Režie: Petr Mančal
Natočeno v roce 2011.
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.