Nečtěto to! Už od antiky má filozofie ráda takové výroky, protože nás vedou přímo k filozofickým otázkám

Filozofie se jako všechno ve 20. století obrátila aspoň dvakrát naruby. Na začátku 20. století se filozofové obrátili se svými otázkami k jazyku, a proto se tomu říká „jazykový obrat“. Na sklonku 20. století se pro změnu obrátili na to, čemu se říká performance. Slovo „performance“ mezitím v češtině zdomácnělo, z angličtiny si ale s sebou přineslo značnou míru nejednoznačnosti.

Petr Šourek se ve Filozofických reflexích vydává po stopách performativity ve filozofiii společně s Alicí Koubovou z Filozofického ústavu Akademie věd. Alice Koubová se snaží o jemné a vyvážené propojování filozofie a divadla. Po drátě proto Petr Šourek přizval do debaty čtyři divadelníky: tanečnici Sabinu Bočkovou, režiséra Jiřího Adámka, šéfdramaturgyni činohry Národního divadla Martu Ljubkovou a nezávislého divadelního producenta Ewana McLarena.

Nejpozději od Platóna, neúspěšného divadelního autora má filozofie s divadlem komplikovaný vztah – nemohou být spolu ani bez sebe. Jejich blízkost je základem vzájemného odcizení, jejich různost předpokladem vzájemného soužití. Paní Filozofie a pan Divadlo jsou pár, který ale sám nejlíp ví, proč to dál táhnou spolu.

Dočetli jste až sem? Nevadí, stejně když si pořad neposlechnete, nedozvíte se vůbec, o čem to celé je. Takže v pořádku, ale v žádném případě nemačkejte play!