Nebát se a nekrást. TGM o státu a korupci, polámaném kolečku, pokroku, demokratech a dětech
Blíží se výročí vzniku Československé republiky a s ním opět ožívá duch Tomáše Garrigue Masaryka. Do dnešních filozofických Reflexí si Petr Šourek pozval Milana Hanyše z Masarykova ústavu Akademie věd a Mikuláše Mináře z Milionu chvilek pro demokracii, aby si pohovořili o významu drobné práce, nedostatku demokratů a Masarykovi jako symbolu a fikci, která nás sjednocuje.
Nebát se drobně pracovat
U příležitosti výročí vzniku Československé republiky opět "ožívá" duch Tomáše Garrigue Masaryka. A podobně je tomu při každé větší demonstraci, kdy se o slovo hlásí lid anebo někdo jeho jménem.
TGM je symbol a fikce, která nás sjednocuje, příběh, který nás spojuje. TGM je předmět produktivního nepororumění, inspiromat naší demokracie. Kdo by neznal záhadné výroky jako „Nebát se a nekrást“ nebo „Měj úctu duši dítěte“? Odkud pocházejí? Co znamenaly v kontextu Masarykova politického a filozofického myšlení? Autor pořadu Petr Šourek hovoří s filozofem Milanem Hanyšem z Masarykov ústavu Akademie věd, který vysvětluje, jak souvisí Masarykova důvěra v drobnou práci s jeho hlubokou vírou v nesmrtelnost lidské duše a boží prozřetelnost.
Masaryk jako symbol a sjednocující fikce
Ideál drobné práce pro demokracii odkázal Tomáš Garrigue Masaryk i dnešním občanským aktivistům. Petr Šourek mluvil o drobné práci na demokracii a kritickém nedostatku demokratů se studentem filozofie Mikulášem Minářem, lídrem hnutí Milion chvilek pro demokracii.
V pořadu zní Masarykova motivační píseň Ach synku, synku v podání Jarmily Novotné s klavírním doprovodem Jana Masaryka i píseň údajně opravdu nejbližší Masarykovu srdci: Teče voda, teče, v podání Karla Sháněla.
Nejposlouchanější
-
Miloš Urban: Nože a růže. Pánská jízda s nečekaným překvapením
-
Victor Hugo: Devadesát tři. Václav Voska v jedné z hlavních rolích dramatizace slavného románu
-
Lucie Faulerová: Smrtholka. Téma rodinné tragédie zabalené do jemného humoru
-
Julien Green: Bratr František. Román o životě velikána středověkého mnišství
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.