Naše nejvzácnější mince

Jak je ze sestaveného žebříčku patrné, lze mince nejen sbírat, ale rovněž do nich dobře investovat. Týká se to samozřejmě nejen oběžných mincí, u kterých se většinou až po čase ukáže, že jsou vzácné, ale i tzv. investičních mincí z ryzího zlata. Na veletrhu Sběratel, který se na pražském výstavišti v Holešovicích koná od 16. do 18. září, budou investiční zlaté mince nabízet mincovny z osmnácti zemí.

Pětihaléř 1924: Jde bezesporu o nejvzácnější československou oběžnou minci, jejíž cena se v současnosti pohybuje v rozmezí 120 000-180 000 Kč. Proč se tato drobná měděná ražba dochovala jen v několika desítkách kusů, není přesněji známo. Snad byl předchozí ročník pětihaléře 1923 vyražen v tak velkém množství, že oběh byl dostatečně těmito drobnými mincemi saturován a tento nominál nebyl následujícího roku ražen. Zhotoveno bylo jen omezené množství pro dokumentační a sbírkové účely. Vzhledem k vysoké ceně pravé mince se bohužel objevuje řada padělků.

Pětikoruna 1937: Druhá nejvzácnější oběžná československá mince. Byla ražena podle výtvarně neobvyklého návrhu sochaře Otty Gutfreunda nejprve v letech 1925-1927 z mědiniklu, v letech 1928-1932 ze stříbra a nakonec v období 1937-1938 z niklu. A právě niklová pětikoruna z roku 1937 je dochovaná ve velice malém množství. Cena této mince je mezi sběrateli 40 000-50 000 Kč.

Desetikoruna 1933: Třetí sběratelsky nejvzácnější československá mince. Jde o minci stříbrnou raženou v letech 1930 -1933 podle návrhu sochaře Jaroslava Horejce. Ročníky 1930, 1931 a 1932 jsou zcela běžné, pouze ročník 1933 je velmi vzácný. Důvod malého počtu těchto mincí není zcela jasný, podle některých zpráv bylo vyraženo větší množství, avšak vzhledem k dostatečnému množství předchozích ročníků v oběhu byly již vyražené desetikoruny s letopočtem 1933 dodatečně opět zlikvidovány a dochovalo se jich jen velice omezené množství. Na sběratelském trhu se cena této mince pohybuje v rozmezí 30 000-40 000 Kč.

Pětisokol (zkušební ražba): V tomto případě se nejedná o minci, která byla uvedena do oběhu, nýbrž o tzv. zkušební ražbu. Ty byly mincovnou zhotovovány často jen v několika málo kusech podle vybraných návrhů, a ověřoval se tak vzhled a praktické vlastnosti před jejich eventuálním uvedením do oběhu. Řada z těchto zkušebních ražeb nakonec nebyla pro peněžní oběh použita. V počátcích ČSR nebylo zprvu rozhodnuto o definitivním označení československé měny a uvažovalo se i o jiných názvech jako např. lev, československý frank či sokol. A právě stříbrný pětisokol vznikl podle výtvarného návrhu sochaře a medailéra Otakara Španiela. Jde o ražbu velmi vzácnou, jejíž cena převyšuje 50 000 Kč.

Padesátistotina 1920 (zkušební ražba): Pro tuto niklovou, pro oběh nepoužitou minci, platí totéž, co bylo uvedeno u pětisokolu, kdy se místo drobných haléřů uvažovalo např. o stotinách. Jde o zkušební ražbu z dob, kdy ještě vlastní mince pro nově vzniklou republiku neexistovaly (poprvé byly raženy až od roku 1921). Neobvyklý námět cukrové řepy zvolil její tvůrce Otakar Španiel proto, že mladá republika bez zlatých rezerv zprvu platila zahraniční pohledávky cukrem. Také obvyklý státní znak s českým lvem nebyl ještě zdaleka tradicí. Cena této ražby se pohybuje okolo 20 000 Kč.