Napříč světem poznamenaným pandemií. Vyšla povídková antologie iniciovaná několika Českými centry
Povídková antologie nazvaná Objekty v zrcadle jsou blíž, než se zdají být sice vyšla v nakladatelství Odeon, ale jedná se o projekt iniciovaný původně Českým centrem Berlín, do kterého se posléze zapojilo dalších sedm Českých center nejen v Evropě, ale i ve Spojených státech, Izraeli nebo Japonsku. Sedmnáct krátkých próz od převážně českých autorů a autorek spojuje až na pár výjimek motiv koronaviru covid-19, což kupodivu nebylo součástí zadání.
Mezi účastníky projektu figurují vedle etablovaných spisovatelů (Zábranského, Bellové, Tučkové nebo Rudiše) i méně známá jména – několik začínajících autorů (mimo jiné dcera Jáchyma Topola Marie Topolová) a také osobnosti spojované častěji s jinými obory, než je literatura (kupříkladu novinářka Lída Rakušanová). A protože předpokladem jejich angažmá byla i osobní obeznámenost s vybranými regiony, není divu, že se často jedná o emigranty, popřípadě literáty dvojdomé či přinejmenším značně zcestovalé, ba nechybí ani jeden cizinec, a sice německý spisovatel Martin Becker. Právě exotičnost ve smyslu setkání s cizí kulturou je tak druhým výrazným rysem většiny přítomných povídek i jejich protagonistů.
S covidem-19 i bez něj
Ať už se dotyčné příběhy odehrávají kdekoliv, dopady pandemie v nich vylíčené svědčí o tom, že s covidem-19 máme všichni vcelku podobné zkušenosti. Patří k nim strach o naše blízké a současně potřeba kontaktu s nimi, nelehké snášení povinné karantény, obavy z budoucnosti zapříčiněné existenčními dopady pandemie a v nejhorším případě nutnost vyrovnat se se ztrátou milovaného člověka.
V uplynulém roce u nás vyšlo hned několik knih, ba přímo i povídkových antologií, které si vetkly za cíl postihnout literárními prostředky některé aspekty života poznamenaného covidem-19. Kniha Objekty v zrcadle jsou blíž, než se zdají být, která jako naprostá většina sborníků trpí určitou kvalitativní nevyvážeností textů a celkovou tematickou nevyhraněností, však patří v tomto specifickém žánru k dosud nejzdařilejším projektům. Dovolím si proto mírně nesouhlasit se slovy Davida Zábranského, že „tohle všechno jsou na povídku až příliš vážné věci“, protože dobrá polovina přítomných textů v této nelehké zkoušce obstála se ctí.
Související
-
Trpím dějinami stejně jako moje postavy, říká Jaroslav Rudiš
Strhující, melancholická, vysoce komická cestovní novela či veliký evropský román. Tak se v recenzích předních německých deníků píše o Winterbergově poslední cestě.
-
Tereza Semotamová řeší proč číst a proč nečíst. Olga Stehlíková hovoří s Magdalenou Křížovou
Glosa Terezy Semotamové "proč číst a proč nečíst“. Rozhovor Olgy Stehlíkové s hebraistkou Magdalenou Křížovou o překládání současné izraelské literatury.
-
Román inspirovaný horkým snem. Mona Biancy Bellové vypráví o milostném vztahu v exotických kulisách
Po třech letech od publikování úspěšného románu Jezero teď v brněnském nakladatelství Host vychází spisovatelce Biance Bellové nová próza.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor
Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
