Napadlo mě, že existují věčná témata. Šostakovičova Čtrnáctá v Sedmém nebi Vladimíra Franze
Že se jedná o symfonii jako žádnou jinou od jejího skladatele, je nejen slyšitelné, ale i viditelné v okamžiku, kdy je v dohledu jevištní obsazení: dirigent, dva vokální sólisté (soprán a bas) a komorní orchestr složený pouze z bicích a smyčců. Je to jak písňový cyklus, tak vokální komorní hudba nejhlubšího významu – úvahy o smrti z děl vybraných básníků.
„Napadlo mě, že existují věčná témata a věčné problémy, mezi nimiž jsou láska a smrt,“ psal ruský skladatel Dmitrij Šostakovič při kompozici své Symfonie č. 14. Právě toto dílo rozebírá ve svém zářijovém Sedmém nebi Vladimír Franz.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
John Irving: Svět podle Garpa. Tragikomický světový bestseller v podání Michala Bumbálka
-
Johann Nepomuk Nestroy: Talisman. Jiří Langmajer jako Titus ve frašce vídeňského klasika
-
Petr Chudožilov: Lahvová pošta. Záblesky svobody na dně půllitrů
-
Egon Bondy: Cybercomics. Antiutopická sci-fi z nedaleké budoucnosti
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.