Nádražky pulzující, mizející, vonící po kávě i vanilce. Je libo se zastavit?

24. červen 2024

Nádražní pohostinství živí kromě cestujících také kulturu čekání a klábosení. Alžběta Medková, Matouš Hrdina a Jiří Krejčík –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ kolektiv sdružený kolem blogu VÁGUS.CZ a řady publikací vytrvale mapuje a glosuje vývoj tuzemských i zahraničních nádražek. Jana Konopíková, absolventka Fakulty humanitních studií UK, nahlíží nádražky etnografickým výzkumem, jež pojmenovala Po práci na pivo a pak vlakem domů.

Nádražka ve mě vyvolává pocit, že svět je v pořádku a že jsem jeho součástí.

Jana Konopíková

Alžběta Medková, Matouš Hrdina, Jiří Krejčík a Jana Konopíková v ArtCafé. Mohou nádraží a přidružené služby zůstat součástí společenského života, nebo budou jen tranzitním bodem zběsilých jízd budoucnosti?

V nádražkách se, alespoň teoreticky, mohou potkat všichni.
Alžběta Medková

Nádražní restaurace v Dejvicích
Spustit audio

Související