Můžou žít tučňáci v teple?
Víte, proč se ve volné přírodě nemůže potkat tučňák s ledním medvědem? Protože na té naší kulaté zeměkouli medvěd žije v mrazu a sněhu nahoře a tučňák v mrazu a sněhu dole.
Ovšem v různých koutech světa žijí i teplomilní tučňáci – např. v Africe. Na písečných plážích je jich tam spousta – celé velké rodiny. V zoologických zahradách se tihle teplomilní tučňáci v mrazivých dnech schovávají ve vyhřátých pavilonech.
Jsou to ptáci, i když tak nevypadají a neumí lítat. Ve volné přírodě, když mění peří, neloví a jen stojí na břehu, aby se nevysilovali. Někteří dokážou přežít bez potravy dokonce déle než čtvrt roku. Jsou výteční plavci a lovci. Důležité pro ně není, jak veliká je zima nebo teplo, ale jestli je poblíž v moři studený proud, který jim přináší potravu, na kterou jsou zvyklí ze svého zimního království.
Někteří tučňáci jsou malí, ale jiní dorůstají do výšky 115 cm – tak mohou být velcí žáci druhé třídy. A pravěcí pratučňáci byli velcí 135 cm, tedy asi jako páťáci. A někteří dokonce 165 cm jako paní učitelka. Věděli jste to? Pokud ne, tak si to zapište za uši.
Nejposlouchanější
-
Helena Albertová: Nelaskavé hry. Nejen náhoda svede hrdiny tragikomedie do zchátralé restaurace
-
Mario Vargas Llosa: Pantaleón a jeho ženská rota. Satira o dokonalém nevěstinci v armádních službách
-
Džuniči Saga: Zpověď šéfa jakuzy. Syrový pohled do srdce japonského podsvětí a fungování tamní mafie
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.